Doudleby: folklorní tradice a pohled do nebes

04.05. 06:00 | Autor: Vladislav Dudák

(Vy)šloupněme si do Doubleb. Tímto výrazem si připomínáme starobylé nářečí Doudlebska - tak starobylé a osobité národopisné oblasti, že v ní slovo Čechák znamenalo někoho přivandrovalého čili náplavu.

Co se týče toho „šloupnutí si", tak toto sloveso vzniklo částečnou záměnou sloves „šlapat" a „stoupat" - tedy... „šloupat".

Tvrz, ves a výhled

Doudleby na konci 19. století. Doudleby leží v meandru Malše asi 10 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Jsou centrem národopisné oblasti Doudlebska. V 10.-13. století se na stráni nad řekou rozkládalo pohraniční hradiště - podle kronikáře Kosmy slavníkovské, podle dnešních historiků spíše přemyslovské. V pramenech bylo poprvé připomenuto již v roce 981. Toto hradiště bylo centrem krajské správy v oblasti jižních Čech, ale po založení Českých Budějovic jejich význam upadal. A tak se o doudlebském kraji naposledy mluví v roce 1268.

Krátce poté se Doudleby ocitly v soukromých rukou pánů z Cipína, později psaných jako Doudlebští z Doudleb. Za nich zde ve 2. polovině 13. století vznikla kolem staršího farního kostela ves s tvrzí.

Tři tipy, co si nenechat ujít v Doudlebech a okolí:

1. Hradiště v Doudlebech a kostel sv. Vincence

2. Lidové stavby v Doudlebech a Straňanech

3. Romantické údolí Malše

Z areálu hradiště o velikosti asi 4,8 hektarů (s akropolí v místě dnešního kostela) se zachovaly valy, příkopy a další terénní úpravy. (Jsou dobře označené a odborně popsané.) Za prohlídku stojí samotný kostel sv. Vincence. Tento původně raně gotický kostel byl pozdně goticky upraven a rozšířen. Na počátku 18. století byl zbarokizován. Nádherný je odtud a od blízkých pozůstatků tvrze výhled do údolí Malše. V budově fary se nachází pozdně gotické jádro zdejší tvrze. Nedaleko kostela se ještě nachází barokní kaple sv. Barbory.

Kostel sv. Vincence. A protože jsou Doudleby centrem výrazné národopisné oblasti, najdeme zde i v přidružených levobřežních Straňanech řadu typických zemědělských usedlostí.

Folklorní tradice a pohled do nebes

Mnohé z folklorních tradic jsou stále živé a o jejich udržení pečuje jak řada obyvatel obce a okolí, tak místní národopisný soubor Doudleban (www.cmail.cz/doudleban). V Doudlebech se tradičně pořádá masopust, „velikonoční řehtání" a dožínky.

A ten pohled do nebes. No, musí být s dalekohledem a nejlépe z nedaleké observatoře na Kleti. Jméno Doudleb totiž nese planetka na této observatoři objevená v roce 1980.

Kdo byli Doudlebové?

Doudlebové (Dúdlebové) byli slovanský kmen, který se v rámci stěhování národů vydal v 5.-6. století odněkud z oblasti ruských řek Styru a Bugu do Panonie a Podunají a jeho jedna větev došla asi v 7. století (ale existují i názory, že to bylo dříve) až do jižních Čech. Podle některých dohadů byli Doudlebové příbuzní sousedního kmene Volyňanů (město Volyně leží jižně od Strakonic). Co slovo Doudlebové původně znamenalo, se přesně neví. Podle jedné verze je to název původem slovanský, skládající se ze slova „duda" (píšťala, později též dudy) a „liabas" (tenký). V takovém případě by Doudlebané byli lidé tencí (hubení) jako píšťala. Pravděpodobnější je však germánský původ názvu: „deudo" znamená „lid" či „území" a „laifs" pozůstalost. V tomto významu by Doudlebané byli lidem, který „zdědil" toto území po Keltech, kteří zde předtím žili.

Foto: Vladislav Dudák

Autor: Vladislav Dudák