Češi mají nové národní památky. Prohlédněte si je

28.04. 21:09 | Autor: ČTK

Nevíte, kam na výlet? Česko má od pondělí hned 29 nových národních kulturních památek. Server TÝDEN.CZ přináší jejich přehled se základními informacemi pro návštěvníky a také se stručnou historií vzácných objektů. Kromě hradů, zámků a kostelů mezi nimi najdete také vodní elektrárnu v Třeštině, vodní mlýn v Hoslovicích či rudou Věž smrti v Ostrově nad Ohří.

FOTOGALERII některých památek si můžete prohlédnout ZDE.

Za národní kulturní památky stát vyhlašuje takové památky, které přesahují regionální význam a dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace. Mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas.

Středočeský kraj

Český Šternberk na Benešovsku je jedním z nejlépe dochovaných hradů v Česku. Postaven byl roku 1241 jako raně gotický a jeho stavební vývoj skončil pozdně gotickými úpravami. Barokní ráz nesou pouze obytné a reprezentativní místnosti. Hrad je přístupný veřejnosti. Dospělé vstupné vyjde na 85 Kč, studenti a důchodci zaplatí 50 Kč, děti od 4 do 15 let 40 korun. V letní sezoně zde kromě rozsáhlé rodové sbírky můžete spatřit ukázky sokolnických dravců s výkladem sokolníka.

Pozdně románský kostel sv. Mikuláše ve Vinci pochází z druhé poloviny 12. století. Současnou podobu získal přibližně v roce 1240. Pochlubit se může nejen bohatou výzdobou exteriéru, ale také interiéru. Kostel má jednu loď čtvercového půdorysu, na níž navazuje malá nepravidelně šestiboká apsida. Stanová střecha kostela je zakončena bedněnou věžičkou. Ačkoli je tato památka veřejnosti málo známa, náleží mezi pětici nejvýznamějších venkovských kostelů v Čechách a na Moravě.

Kostel sv. Jakuba v obci Jakub poblíž Kutné Hory pochází ze 12. století. Vysvěcení se osobně zúčastnil král Vladislav s královnou Juditou, což dokládá nález listiny o svěcení pražského biskupa Daniela z roku 1165. Církevní památka se může pochlubit unikátní sochařskou výzdobou jižního průčelí, jež patří do okruhu dvorského umění doby Vladislavovy. Je nejrozsáhlejším zachovaným souborem románské plastiky a románského sochařství v Čechách. Kostel je přístupný veřejnosti, vstupné vyjde dospělé na 30 Kč, slevněné na 15 Kč.

Jihočeský kraj

Zámek Orlík na Písecku je jedním z dochovaných sídel staré rodové šlechty. Původně byl založen jako hrad. Po požáru v první polovině 16. století se dočkal první zásadní přestavby, jež mu dala do vínku současné půdorysné rozvržení. Další významnou stavební úpravou Orlík prošel v první polovině 19. století, kdy získal současný romanticko-gotický ráz. Zámek je přístupný veřejnosti. Plné vstupné činí 80 korun, snížené 40.

Kláštěr premonstrátů v Milevsku byl založen na místě starších sakrálních objektů v roce 1184. Románská bazilika Navštívení Panny Marie a zejména starší kostel sv. Jiljí patří k nejvýznamnějším stavbám poslední čtvrtiny 12. století.

Vodní mlýn v Hoslovicích je unikátní památkou dokládající vývoj lidové architektury a technického vybavení vesnických mlýnů. Pochází nejspíše z druhé poloviny 16. století, první zmínka o mlýnu pochází z roku 1654.

Plzeňský kraj

Selský dvůr v Plzni-Bolevci je autentickým příkladem tradičních selských dvorů budovaných na Plzeňsku v období tzv. lidového klasicismu. Dvůr existoval už ve středověku, současná podoba je z počátku 19. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích patří k vynikajícím ukázkám pozdního baroka v Čechách. Na místě, kde vznikl, stávalo před rokem 1226 hradiště s kaplí župana Svatobora. Současný kostel s bíločervenou fasádou byl postaven podle plánů architekta Kiliána Ignáce Diezenhofera z roku 1729. Na počátku 20. století jej restauroval architekt Bedřich Ohmann.

Karlovarský kraj

Důl Jeroným v Čisté na Sokolovsku pochází z přelomu 15. a 16. století patří k nejvýznamnějším technickým památkám Evropy. Staré důlní dílo je unikátním důkazem hornické kultury a umu našich předků při dobývání cínu. Nejlépe zachované jsou důlní prostory z počátku 16. století, ve kterých jsou jasně patrné stopy po dobývání rudy metodou sázení ohně. Zajímavostí dolu jsou i vysekané kapličky na kahany. Důl Jeroným prozatím bohužel není přístupný veřejnosti a práce na jeho zajištění budou trvat podle finančních možností ještě několik let.

Ponurá rudá Věž smrti v Ostrově nad Ohří, která pochází z 50. let minulého století, byla nejobávanějším místem ze všech lágrů. V současnosti je nejen smutnou připomínkou perzekuce politických vězňů a kněží komunistickým režimem, ale i pomníkem obětí, které zde zemřely následkem vyčerpání a ozáření při dolování uranu.

Kláštěr premonstrátů v Teplé byl založen v letech 1193 až 1197 a představuje významný doklad přechodu od románského slohu k raně gotickému. Na přelomu 17. a 18. století byl klášter barokně přestavěn K. Dienzenhoferem. Mezi největší zajímavosti tohoto kláštěra patří knihovna, jež se řadí k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice. Je druhá největší v Česku a obsahuje na 100 000 svazků.

Ústecký kraj

Překrásná stavba saské renesance, kostel sv. Floriána v Krásném Březně, z počátku sloužil jako zámecká kaple přilehlého zámku. Vybudován byl v letech 1597-1603 Hansem Bogem z Pirny. Donátory byli příslušníci šlechty luterského vyznání a jejich víra se projevila i v architektonické podobě kostela. Po opravě, které se dočkal v roce 1897, se stavba stala farním kostelem pro Krásné Březno. Zdobí ji pozdně gotické kružby, síťová žebrová klenba a portály s diamantovým řezem. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1605.

Liberecký kraj

Hrad a zámek Grabštejn, který se tyčí na strmém ostrohu nedaleko údolí řeky Lužické Nisy, patří mezi nejstarší hrady na severu Čech. V letech 1564 až 1569 prošel náročnou přestavbou, která jej proměnila v renesanční sídlo. Z původního středověkého hradu se zachovala jen velká okrouhlá věž a větší část obvodového zdiva. Základní vstupné činí 40 korun, za děti do 6 let rodiče zaplatí 1 Kč.

Impozantní stavba kostela sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí je prvním velkým dílem mistra rakouského baroka Jana Lukáše Hildebranta. Stavba chrámu v půdorysu protáhlého kříže byla poslední etapou přestavby dominikánského kláštera. Pod kostelem byly vybudovány rozsáhlé třípatrové katakomby, které sahají do hloubky 40 metrů. V průběhu 18. století do nich byly pohřbíváni mniši dominikánského řádu. Chrám byl v roce 1996 povýšen na Basiliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Bazilika je přístupná pouze pro předem hlášené skupiny.

Královéhradecký kraj

Hrad Kost na Jičínsku byl založen již před rokem 1349. V roce 1370 prošel rozsáhlou přestavbou, která jeho vzhled výrazně proměnila. O renesanční křídlo byl hrad rozšířen v první polovině 16. století. Tečku za rozkvětem hradu učinil rok 1635, kdy jej z velké části zpustošil požár. Nadále byl využíván jen pro hospodářské účely, zejména jako sýpka.

Lovecký zámek Humprecht na Jičínsku vybudoval italský architekt Carlo Lurage v letech 1666 až 1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Novostavba zámečku sice v červnu roku 1678 vyhořela, ale Černínové objekt do roku 1680 obnovili. Dokonce jej ještě nechali zvýšit o jedno poschodí. Zajímavostí zámečku je akustický sál, jehož strop sahá do výšky 16 metrů, a vyhlídkový ochoz, ze kterého je za dobrého počasí vidět nejen Český ráj, ale také Jizerské hory, Krkonoše a České středohoří.

Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově pochází přibližně z roku 1177. Současnou podobu svatostánek získal po požáru v roce 1449 a jde o vůbec nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel na území České republiky. Tvoří jej jedna loď opatřená štíhlou věžičkou, pravoúhle uzavřený presbytář a obíhající podsíň. Vnitřek kostela je zakryt trámovým stropem s částečně zachovanou barevnou výzdobou z poloviny 15. století. Hlavní oltář je rokokový. K němu přísluší pozdně gotická soška Panny Marie ze začátku 16. století.

Zámek Nové Město nad Metují stojí na místě původní tvrze z počátku 16. století. Tvrz byla v druhé polovině téhož století renesančně rozšířena na reprezentační sídlo. Zámek prošel přestavbou také v druhé polovině 17. století a v letech 1909 až 1911 byl obnoven v barokním duchu podle plánů architekta Dušana Jurkovče. Současnou podobu interiérům zámku vdechl Pavel Janák.

Pardubický kraj

Barokní komplex radnice v Poličce tvoří spolu se dvěma kašnami, morovým sloupem a sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí organický soubor. Zdobností a velkolepým pojetím se zcela vyrovná nejhonosnějším šlechtickým sídlům.

Vysočina

Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě. Monumentální stavba kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě je architektonickým dílem středoevropského významu. Raně gotická stavba zde byla založena současně s městem již ve 40. letech 13. století. Stavební práce na kostele pokračovaly až do závěru 14. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné vyrostl na místě kostela z počátku 13. století. Barokní stavba podle plánů architekta Dominika d'Angeliho zde byla vybudována na počátku 18. století. Kostel je jednou z nejvýznamnějších budov, které na našem území postavil architekt z ciziny.

Jihomoravský kraj

Na místě, kde se dnes nachází zámek Slavkov u Brna, stávala původně od 13. století komenda Řádu německých rytířů. Pozdější renesanční sídlo bylo v závěru 17. století přestavěno podle projektu italského architekta Domenika Martinelliho. V současné barokní podobě zámek představuje významné šlechtické sídlo.

Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách vznikl po roce 1713 na místě dvou starších kostelů, které byly zle poničeny během třicetileté války. Kostel projektoval architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stavba je jedním z nejvýraznějších barokních areálů tohoto typu na Moravě.

Archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů patří mezi nejvýznamnější naleziště pozůstatků života člověka starší doby kamenné v Evropě. Jsou zde dochovány zbytky obydlí, lovecké kořisti i doklady uměleckého cítění.

Olomoucký kraj

Národní dům v Prostějově byl vybudován v letech 1905 až 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry. Na výtvarném výrazu domu se podíleli nejen přední čeští malíři Jan Preisler a František Kysela, ale také sochaři zvučných jmen - František Sucharda a Bohumil Kafka.

Letecký pohled na Grabštejn, hrad přestavěný na renesanční zámek. Budova vodní elektrárny v Třeštině je pozoruhodným dílem české meziválečné architektury. Hydroelektrárna je situována nad umělým vodním kanálem při levém břehu řeky Moravy. Hydroelektrárnu založil na přelomu 19. a 20. století jako jednu z prvních malých vodních elektráren místní podnikatel Karel Plhák při svém mlýně. Ve 20. letech 20. století byla na jejím místě vystavěna nová elektrárenská budova podle projektu architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Turbína s příslušenstvím z let 1932 až 1933 pochází z ČKD Praha a ČKD Blansko.

Moravskoslezský kraj

Lískovu vilu v Ostravě vyprojektovali v roce 1935 bratři Šlapetovi. Postavena byla o rok později. Unikátní rodinné sídlo je ojedinělým příkladem organicky zaměřeného funkcionalismu na území severní Moravy.

Zlínský kraj

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě je součástí cisterciáckého kláštera, který vznikl na poutním místě spojovaném s působením Cyrila a Metoděje. Sakrální stavbu zde z podnětu olomouckého biskupa Roberta nechal založit moravský markrabí Vladislav Jindřich. Kostel byl původně vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Presbytář byl ukončen přibližně v roce 1228, loď byla dokončena až kolem roku 1240. Z původního kláštera se dochovaly pod kostelem románské vykopávky ze 13. století s lapidáriem, zachovanými portály, hlavicemi. Současná podoba nejvýznamnějšího poutního místa České republiky pochází z přelomu 17. a 18. století, v roce 1681 totiž klášter lehl popelem. Po požáru byl přebudován v honosné barokní panské sídlo s přiléhajícím barokním kostelem. Navzdory četným přestavbám a úpravám si do současnosti dokázal uchovat charakter románsko-gotické stavby.

Jednopatrový roubený evangelický kostel ve Velké Lhotě pochází z roku 1783 a je výjimečnou ukázkou lidové architektury u nás. Jde o poslední autenticky dochovaný evangelický kostel s typickými rysy chudých roubených kostelů té doby.