Čáslav: rodiště i oskarového režiséra Formana

16.03. 06:00 | Autor: Vladislav Dudák

Památek je v tomto staroslavném městě mnoho a jistě se sem vrátíme - alespoň kvůli zdejšímu opevnění nebo pozoruhodné architektuře konce 19. a počátku 20. století. Dnes se ale zaměříme na tři svatyně tří různých věr - katolického a evangelického kostela a židovské synagogy.

Od stříbrné rudy přes kalich až k výšinám leteckým i Oskarovým

Královské město zde vzniklo (v místech starého osídlení a v oblasti, kde se dolovala stříbrná ruda) za vlády Přemysla II. Otakara v polovině 13. století. Hradby vymezující městský areál jsou z jedné třetiny zachovány včetně několika bašt a velké věžové brány. V roce 1421 ovládli město husité a ve zdejším kostele se v červnu toho roku konal slavná čáslavský sněm, který ustanovil dvacetičlennou zemskou vládu. Město trpělo za třicetileté války švédskými vpády, ale až do roku 1868 bylo historickým střediskem Čáslavského kraje - natolik rozlehlého, že k němu mimo jiné patřil i dnes pražský Vyšehrad. Přirozeným centrem oblasti v podhůří Železných hor ale Čáslav zůstala až dodnes.

Známé je čáslavské vojenské letiště, budované od roku 1952. Poslední MiG 21 opustil její brány dne 25. července 2005. Město se může pyšnit řadou významných osobností, ale z těch novodobých je jistě významnější filmový a řadou Oskarů ověnčený režisér Miloš Forman, který se zde 18. února 1932 narodil.

Gotika: katolický kostel sv. Petra a Pavla

Evangelický kostel. Církevní život města byl téměř od počátku spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z roku 1130, který tvoří jeho dnešní sakristii. Chrám stojí na nejvyšším místě města a tvoří jeho dominantu. Působí dodnes starobyle a monumentálně, mimořádně zajímavé jsou opěrné oblouky jeho presbyteria.

Již bylo řečeno, že se v kostele uspořádal slavný čáslavský sněm, ale s husitstvím je chrám spojen ještě jednou událostí. V roce 1424 byl ve zdejším kostele pohřben Jan Žižka, jenž zemřel u nedaleké Přybyslavi. V pobělohorské době byl jeho hrob v roce 1623 zničen, ale v roce 1910 se výklenku mariánské kaple pod věží našly jeho ostatky.

Novogotika: evangelický kostel

Evangelický sbor byl v Čáslavi založen v roce 1781, ale jeho farní úřad sídlil až do roku 1866 v nedalekých Močovicích. Čáslavský Evangelický kostel byl postaven v letech 1864-1869 podle plánů Františka Schmoranze, významného architekta žijícího v nedalekých Slatiňanech. Táž architekt mimochodem přestavěl na romantický zámek nedaleký hrad Žleby. V roce 1872 byl u kostela otevřen učitelský seminář a v roce 1913 sirotčinec Husův Asyl.

Maurský styl: synagoga

Židovské osídlení v Čáslavi je doloženo již v 1. polovině 14. století, později však zesláblo a jeho nový nárůst začal až po roce 1848. V roce 1890 bylo židovského vyznání 247 osob, což byla tři procenta obyvatel. Starší malá synagoga z doby kolem roku 1840 již zdaleka nedostačovala, a tak byla v letech 1899-1900 postavena architektem a vídeňským stavebním radou Wilhelmem Stiassnym výstavná synagoga nová v tehdy moderním tzv. maurském slohu, romanticky používajícím prvky španělské islámské (maurské) architektury.

V průčelí této neprávem, opomíjené památky dominuje monumentální štít v podobě maurského oblouku, na němž je umístěn symbol Desatera. Též hlavní vchod a okna jsou klenuty „po maursku". Uvnitř zaujme dřevěný zdobený kazetový strop a dřevěná ženská galerie s ornamentální malbou.

Bohoslužby se v synagoze konaly až do 2. světové války, později zde bylo skladiště, od roku 1963 výstavní síň. V roce 1994 byla modlitebna vrácena Židovské obci.

Foto: Vladislav Dudák

Autor: Vladislav Dudák