Saúdové postaví nejvyšší mrakodrap na světě

02.04. 09:45 | Autor: ČTK

Saúdský princ Valíd bin Talál chce v přístavu Džidda u Rudého moře postavit mrakodrap, jenž svou výškou překoná všechny dosavadní rekordy. Plánovaná budova Mile High Tower by totiž měla být dvakrát vyšší než věžová stavba Burdž Dubaj v metropoli Spojených arabských emirátů, která bude po dokončení měřit více než 700 metrů.

Valíd bin Talál, člen saúdské vládnoucí dynastie, je podle nejnovějšího žebříčku časopisu Forbes devatenáctým nejbohatším člověkem světa. Jeho jmění se odhaduje na 11 miliard liber (asi 350 miliard Kč).

Největší věžová budova vyroste v přístavu Džidda u Rudého moře. Do stavby gigantického mrakodrapu, z jehož vrcholu údajně bude přes Rudé moře vidět africké pobřeží, chce princ investovat asi pět miliard liber (zhruba 160 miliard Kč). Zatím však nesdělil nic o tom, kdy by se se stavbou mělo začít.

Stavba, na jejíž realizaci by se měly podílet britské firmy, bude kvůli své výšce konstrukčně velice náročná. Statici a architekti navíc budou muset zajistit, aby byl mrakodrap schopen odolávat extrémně vysokým teplotám a silnému pouštnímu větru.

Burdž Dubaj bude po dokončení měřit úctyhodných 700 metrů. V podzemních patrech proto zřejmě budou muset být instalovány počítačem ovládané tlumiče, které by regulovaly případné vychylování věže do stran, což by mohlo jejím uživatelům působit nepříjemné stavy podobné mořské nemoci. Stabilitu mrakodrapu budou udržovat i dvě menší věže, spojené s hlavní budovou oblouky.

Žebříček nejvyšších budov světa nyní vede mrakodrap Burdž Dubaj, který ještě před dokončením překonal dosavadní prvenství tchajwanského mrakodrapu Tchaj-pej 101, vysokého 508 metrů.

Vůbec nejvyšší konstrukcí na světě je vysoký kotvený stožár KVLY-TV, který stojí v Severní Dakotě. Konstrukce používaná jako televizní vysílač měří 628,8 metrů. Pokud konstruktéři Budrž Dubaj splní své sliby, bude pokořena i tato stavba.

Trojice světových velikánů:

1. místo - Budrž Dubaj (více než 700 metrů)
Prvenství mezi nejvyššími budovami světa drží od roku 2007 rozestavěný mrakodrap Budrž Dubaj, který vyrůstá v mekce moderní architektury, Dubaji. Blízký východ je tak opět domovem nejvyšší stavby světa. Titul oblast ztratila koncem 19. století, kdy pařížská Eiffelova věž se svými 312 metry ukončila na čtyři tisíce let trvající nadvládu 147 metrů vysoké Cheopsovy pyramidy v egyptské Gíze.

Takto vypadala stavba Budrž Dubaj letos v lednu. Stavební práce na stříbřité Dubajské věži, jež je součástí projektu Downtown Dubaj, začaly 21. září 2004 a utichnout by měly v roce 2009. Letos 5. února dosáhla Dubajská věž úctyhodné výšky 605 metrů, po dokončení by měla měřit více než 700 metrů.

Přesné číslo zatím není známo - developerská společnost Emaar si ponechala otevřená zadní vrátka pro případ, že by konkurenční projektanti chtěli překonat její výzvu. Podle některých informací by však anténa umístěná na střeše budovy měla dosáhnout výšky 818 metrů.

Autorem návrhu stavby z betonu, oceli a skla je chicagský architektonický ateliér Skidmore, Owings & Merrill, přesněji americký architekt Adrian D. Smith. Při navrhování mu prý byly největší inspirací návrhy Franka Lloyda Wrighta a islámská architektura. Smith dal budově do vínku členitý tvar, který má evokovat rozvinutý květ květiny Hymenocallis. Na návrhu interiéru spolupracoval módní návrhář Giorgio Armani.

2. místo - Tchaj-pej 101 (508 metrů, úroveň střechy 448 metrů)
Na stříbrné příčce mezi mrakodrapy se se svými 508 metry drží Tchaj-pej 101. Kromě výšky stavba vyniká i superrychlým výtahem. Do 89. patra, kde se nachází prosklená vyhlídková terasa, návštěvníky vyveze rychlostí 60,6 km/h za pouhých 37 vteřin.

Zajímavosti tchajpejské 101 výtahem rozhodně nekončí. Uvnitř budovy visí z 92. patra na osmi ocelových lanech srdce mrakodrapu - obrovská pozlacená koule vážící 660 tun. Kromě ní stabilitu světové dvojky (podle konstruktérů by měla vydržet i zemětřesení o síle větší než 7 stupňů Richterovy stupnice) zajišťuje také 380 ocelových pilířů. Každý z nich je zahlouben 80 metrů pod úroveň země, z toho 30 metrů do skalnatého podloží.

Budova byla dokončena na sklonku roku 2004. Oficiálního otevření se dočkala 31. prosince. O více než 50 metrů tehdy překonala dosavadní jedničku, Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru.

3. místo - CN Tower (553 metrů, úroveň vyhlídkové plošiny 447 metrů)
Betonová televizní věž CN Tower v kanadském Torontu si své prvenství dokázala udržet mnohem déle než její pokořitelé.

Televizní věž CN v Torontu. Světovou jedničkou mezi výškovými budovami se stala v roce 1975. Z trůnu byla sesazena 12. listopadu 2004, kdy ji o fous překonala čínská 101 v Tchaj-peji (vyhlídková terasa věže CN, Lusk Skye, se nachází ve výšce 447 m, kdežto střecha mrakodrapu 101 dosahuje výšky 448 metrů). O druhé světové nej, konkrétně o titul nejvyšší volně stojící stavby, ji v roce 2007 připravila Dubajská věž.

Věž CN stojí na břehu jezera Ontario a lze k ní dojet metrem, autobusem nebo autem. Stavba vyšla na dvě miliardy korun, což je ve srovnání se současnou jedničkou Budrž Dubaj (20 miliard dolarů) směšná částka.

Věž sice měla původně zlepšit příjem televizního signálu, který v Torontu rušily okolní mrakodrapy, stala se však také vyhledávanou turistickou atrakcí. Za jasného počasí je z ní vidět až 120 km daleko. Vyhlídku Lusk Skye každoročně navštíví přes dva miliony lidí.

Foto: www.namepros.com, Profimedia