Proměna půdy v luxusní byt

30.01. 00:00 | Autor:

Původně neobydlená půda se dvěma podkrovními místnostmi se několika zásahy proměnila v luxusní byt s ateliérovým oknem. Přestavbu podkroví na velkorysý příbytek svěřili investoři architektce Ivaně Dombkové z Donli ateliéru.

Na začátku přestavby pražské prvorepublikové vily a jejího podkroví stál nápad dvou obchodních partnerů, kteří dobře odhadli možnosti objektu a rozhodli se v něm vytvořit čtyři byty s dokonalým zázemím pro náročnější obyvatele. Menší byt v přízemí je určen k pronájmu, na dvou dalších patrech jsou velké byty pro majitele objektu a pod střechou se nachází byt pro dva až tři obyvatele s částečně prosklenou galerií. „Investoři zde chtěli vytvořit příjemné, nadstandardní, ale funkční bydlení, které by maximálně využilo všech prostorových možností půdy tak, aby se investice rychle vrátila. To se také stalo. Byt o rozloze 177 m2 byl prodán bezprostředně po jeho dokončení,“ říká pražská architektka.

Ivana Dombková měla sice při plánování podkrovního bytu méně svázané ruce než v jiných částech vily, ale práci jí komplikoval fakt, že jej navrhovala, aniž tušila, kdo v něm nalezne domov. Prostoru se proto rozhodla dát dispozičně bezkolizní podobu a jasné uspořádání, které by jen obtížně rozbil případný nevkus nového majitele.

Na původní podobu či atmosféru podkroví dnes v ryze městsky upraveném bytě neodkazuje takřka nic. Dřevěné konstrukce i sloupy překryl sádrokarton a šikmé stěny střechy byly využity k zabudováníúložných prostor. Hlavní obytná zóna zahrnuje kuchyň, jídelnu s působivým výhledem a obývací pokoj. Ložnice jsou ukryty v klidové části. Fakt, že nebylo rekonstruováno pouze podkroví, ale celý dům, navíc umožnil k jedné původní mansardě přistavět terasu.

Pro práci i spánek

„Nová okna, včetně toho ateliérového, pomohla prostor dostatečně prosvětlit a realizovat půdní vestavbu tak, aby neutrpěl původní výraz domu. Protože podkroví mělo příznivou světlou výšku, nebyl problém zavěsit do středu dispozice i galerii,“ popisuje Dombková. Ačkoli prosklená galerie nad hlavním obytným prostorem může obyvatelům sloužit jako pracovní kout či místo k relaxaci, v případě návštěvy ji lze využít jako místo pro hosty.

Otazník vznášející se nad budoucím obyvatelem ovlivnil také výběr barevných odstínů a materiálů. Architektka se nepouštěla do zbytečných experimentů. Najdete zde pouze bloky jemné krémové, šedé a béžové barvy, jež v kombinaci se zelenkavým nádechem skla připomínají umírněnou krajinu v přímořských oblastech. Jednotlivé prostory navíc díky volbě světlých a nezatěžujících barev bez problémů volně přecházejí jeden do druhého, aniž je opticky cokoli odlišuje.

Mezi materiály použitými v interiéru dominuje bělený javor, kterému zdařile sekundují hliník, nerez a sklo, jež díky dennímu i umělému světlu vytvářejí působivou, a přesto velmi klidnou atmosféru. „Díky těmto prvkům, průhledům přes skleněné plochy a potlačení všech nosných konstrukcí, působí prostor ještě větším dojmem,“ dodává architektka.