Panelák je pro umělce temný strašák, domov i zdroj inspirace

24.11. 06:00 | Autor: ČTK

V muzeu je také detailní rekonstrukce bytu 3 1 s umakartovým jádrem, nábytkem a typickými dobovými doplňky.

Pro někoho strašidelný zámek, pro jiného vzpomínka na dětství a součást životní zkušenosti, pro dalšího zdroj nostalgické inspirace. Způsoby, jak umělci pohlížejí na panelová sídliště, jsou různé, výrazně je při tom ovlivňuje věk a generační spřízněnost. Řadu děl, jejichž tématem jsou sídliště a život na nich, nabízí spolu s množstvím informací nová expozice Paneland v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.

Pro některé umělce, kteří byli svědky budování sídlišť jako nové kultury bydlení, je podle kurátora Rostislava Koryčánka příznačné vyjadřování zejména těch temných stránek "největšího československého experimentu". Syrově zachytili neutěšenost sídlišť i životního způsobu jejich obyvatel třeba fotografové Karel Cudlín a Jaromír Čejka nebo malíř Michael Rittstein.

Fotodokumentace výstavby panelového domu. Pro část střední generace je sídliště přirozeným prvkem okolního světa i vlastního života. "Vidíme snahu nalézt jazyk, kterým by mohli vypovědět, že pravé sídliště není zas tak špatné," řekl Koryčánek.

Pro šestatřicetiletého slovenského autora Tomáše Džadoně je panelák rodným domem. Za socialismu prožil jen dětství, sídliště tak pro něj nemá silný ideologický náboj. "Režim nás už nedokázal omezit, udusit a díky tomu odstupu jsme schopní s tímto tématem pracovat kriticky, ale zároveň emocionálně," uvedl Džadoň.

Před několika lety Džadoň v Košicích nechal přesunout na střechu paneláku tři staré roubené stodoly, a nastolil tak otázku, kdo nebo co je vlastně nositelem tradice. V Brně Džadoň vystavuje nakloněný panelový dům ve vstupní hale Uměleckoprůmyslového muzea.

Prostřednictvím objektu s názvem "Je to atrakce nebo to padá" z roku 2009 se ptá, zda panelové domy a s nimi spjatou historii lidé přijímají, anebo by je raději nechali zbourat.

Dobová ložnice Výstava připomíná také deset let starý projekt Každej pes, jiná ves konceptuální umělkyně Kateřiny Šedé. Vytvořila tehdy košile s potiskem paneláků v Brně-Líšni. Tisíc košil zaslala obyvatelům Líšně, a pokusila se je tak sblížit. Někteří oslovení se tehdy setkali na vernisáži v Moravské galerii, která nyní kupuje několik košil do svých sbírek.

"Tou nejposlednější generací je potom skupina autorů, která najednou i nostalgicky přistupuje k dohledávání už zakrývané estetiky panelových domů, které překrývají polystyrény a barvy, jež měly zlidštit jejich podobu," uvedl Koryčánek.

Umělecká díla z různých dekád se v expozici Paneland prolínají s dobovým nábytkem, bytovými doplňky ze 70. a 80. let minulého století a dokumentačním materiálem v podobě plánků, fotografií či filmových záběrů.

I přes různost perspektiv jsou paneláky stále domovem přibližně pro 2,5 milionu Čechů, mladých i starých, z různých sociálních vrstev. Urbanistický fenomén je podle odborníků dosud živý a stále se vyvíjí - stejně jako jeho umělecké vnímání a zobrazování.