Moravská vína: závod mercedesu s žigulem?

09.07. 08:00 | Autor: Matěj R. Kalina

Často jsem v restauraci čelil nespočtu nepěkných názorů na moravská vína. Padly kupy nelichotivých přívlastků ke kvalitě i ceně. Ještě častěji jsem však kopal v barvách moravských vín a nutil je hosty ochutnat, někdy i naslepo, aby jejich názor nebyl ovlivněn.

Novodobá historie se píše od vzniku vinařského zákona z roku 1995. Teprve tehdy se na Moravě začala opět produkovat vína zaměřená na kvalitu, nikoliv kvantitu. Za dob minulých se totiž zpravidla vyráběla vína té nejnižší kvality. Některá dokonce hrozny ani neviděla.

Srovnávat tedy vína z Moravy s víny věhlasných jmen z renomovaných vinařských regionů je stejně nemyslitelné, jako popasovat mercedes s žigulem.

Rakouští vinaři se báli konkurence

Dívčí Hrady pod Pálavou. Historicky se však vína z Moravy těšila značné oblibě, o čemž svědčil i jejich vývoz na nejrůznější trhy. Jedním z výrazných důkazů je i žádost rakouských vinařů z 18. století na omezení moravských vinic, která byla předložena císařovně Marii Terezii z obav silné konkurence. V dnešní době se hlavně díky progresivním vinařům a značným investicím do technologií a vinohradů věhlas moravských vín pracně dere opět vzhůru. Důkazem je i získání prestižního ocenění v jednom z nejvýznamnějších publikací s vinnou tematikou Decanter, kterého se dostalo jednomu z novodobých moravských producentů.

17 450 hektarů vína

Morava jako taková je naším nejrozsáhlejším vinařským regionem. Čítá drtivou většinu viničních ploch, které jsou rozsety na ploše o 17 450 hektarech. Ty se rozkládají ve čtyřech podoblastech: znojemská, mikulovská, velkopavlovická a slovácká.

Vinařský slovníček

Cru je determinovaná vinice, která svým položením, půdními a jinými vlastnostmi vyniká nad ostatními.

Díky rozsáhlým plochám nabízí Morava mnoho zajímavých terroirů. Dlouhá tradice dala vzniknout i jednotlivým cru vinohradům, které dnes zdobí moravské vinařství. Rozmanitost půdních ale i klimatických podmínek dávají prostor pro produkci velmi zajímavých bílých vín s tolik opojnou kyselinkou, a to především na Mikulovsku.

Ovšem i řada červených rozhodně stojí za zmínku. Asi nejzajímavější podoblastí pro produkci vín červených je velkopavlovický region. Hvězdou zdejšího vinařství je bezesporu šlechtitelská stanice Velké Pavlovice, která si ke svým úspěchům připisuje zejména vyklonování místní odrůdy zvané André. V jejich podání se jedná o jedno z mála moravských červených vín, které dokáží krásně pracovat i v čase. Po právu jsou na ni hrdí. Šlechtitelka patří dnes k velmi tradičním představitelům moravského vinařství díky své dlouhé tradici.

Chardonnay vinařství Reisten.

Pavlovské chardonnay: jako z Burgundska

Z řad představitelů svěžích a velmi charakterních vín bych jmenoval vinařství Reisten. K nalezení je v jedné z nejkrásnějších vinařských vesniček Moravy, v obci zvané Pavlov. Malebná krajina Pálavských svahů a Novomlýnských nádrží zde vytváří nezapomenutelný genius loci. Reisten má své vinice právě na těchto svazích, kde se vína těší vskutku prvotřídním půdám bohatým zejména na minerály. To zdejším vínům propůjčuje neobyčejnou svěžest a velmi příjemnou kyselinku. Reisten jest vinařstvím, které se od počátku věnuje především vysoké kvalitě vín s minimálních zásahem chemických ošetření. Jejich prvotním cílem je nepopírat charakter místa, kde se místní vína rodí, a i proto nikdy nedochází ke snižování kyselin, které jsou pro Moravu tak charakteristická. Mou oblibu si získal především místní ryzlink, ale i chardonnay, které v sobě skrývá prvky věhlasných burgundských vín.

Autor je sommeliér.
Foto: Profimedia, vinařství Reisten

Autor: Matěj R. Kalina