Vchod šatnou, obsluha v džínách. Šéfkuchař myslí na Michelina

20.11. 18:00 | Autor: Lukáš Seidl

Netradiční interiér podniku má upoutat pozornost a zároveň vzbudit emoce.

Vstup přes šatnu, ve které se potkáte s personálem a při troše štěstí narazíte i na šéfkuchaře. Historii vyzařující gotické klenby odrážející se spolu s dřevěným malovaným stropem v netradičních zrcadlových stolech. A stěny pokryté více než tisícovkou rýčů. Nová restaurace v centru Prahy v sobě netradičním způsobem snoubí určitou dekadenci i pocity domácího prostředí zároveň. Přesvědčí netradiční koncept michelinské komisaře?

Vybočit ze zajetých kolejí české gastronomie, přeměnit často až zkoprnělý a škrobený pocit z návštěvy restaurace v příjemný a uvolněný zážitek a ve světě velkých a rušných restaurací nabídnout něco, co by šlo charakterizovat jako gastronomická oáza pohody. Nedávno otevřený podnik Adore jde v mnoha směrech svou cestou.

Barevné malby na dřevěném stropě patří k výrazným prvkům interiéru Adore. "Naším přáním není velký podnik, ve kterém se střídají lidé jako na běžícím pásu a většina z nich už se nikdy nevrátí. Toužím po restauraci, ve které se budu opakovaně setkávat s lidmi, kteří se zde cítí dobře, rádi znovu přijdou a společně si třeba i popovídáme," přibližuje koncept majitel Pavel Kumžák.

Inspiraci hledal během ročního cestování po světě, navštěvoval méně známé i vyhlášené podniky. Třeba vchod přes místnost, která slouží jako šatna a zároveň se zde setkává personál, vymyslel po návštěvě newyorské restaurace Beauty & Essex, do které se vchází přes obchůdek s doslova vším možným.

Netradiční řešení "zadního vchodu" má pomoct zbourat bariéru mezi šéfkuchařovým týmem a hosty. Také proto uvidíte hned při vstupu do místnosti portréty členů směny, která právě slouží. "Ve světě je úplně běžné, že lidé chodí za svým oblíbeným číšníkem, to v Česku zatím neexistuje," vysvětluje Kumžák.

Sen o michelinské hvězdě

Domácí atmosféru má pomoct navodit i poměrně malá kapacita, v restauraci je celkem skromných 48 míst. A také oblečení personálu. Ten je přes den oděný do neformálního denimu, společenský oblek přichází na řadu až s večerními hodinami. Co se hudby týče, na denní době nezáleží. Pecky 80. let, do kterých je podnik naladěn, hrají celý den.

Šéfkuchař Fabien Gailly vaří především moderní světovou kuchyni, do menu se ale nepochybně promítne také jeho francouzský původ a láska ke koření a plodům moře. Do Prahy přišel z moskevského hotelu Ritz-Carlton.

"Když porovnám českou gastronomii s tím, co jsem viděl v minulosti, nemohu si nevšimnout změny k lepšímu. Teď se pokusím, abych k té změně co nejvíc přispěl také já," vypráví teprve třicetiletý šéfkuchař.

Francouzský původ šéfkuchař Fabien Gailly nezapře, mezi jeho speciality tak patří i tradiční pečené holuby. I přes nízký věk už oblékal Gailly rondon v několika prestižních podnicích: třeba dvouhvězdičkové michelinské restauraci Caprice v hotelu Four Seasons v Hongkongu nebo rovněž dvouhvězdičkovém podniku Lasserre v Paříži.

Velké plány má Gailly také v Adore, kde je poprvé v roli šéfkuchaře. Hned pro začátek si nastavil nejvyšší možný cíl: rád by, aby hosté ještě před vstupem do pověstné šatny viděli co nejdřív na dveřích podniku také michelinskou hvězdu.

Foto: archiv

Autor: Lukáš Seidl