Filipínští kuchaři sní o tom, že se z nich stanou hvězdy

26.09. 09:53 | Autor: ČTK , AFP

Ať už se vydáte na okružní plavbu Středozemním mořem, oslavujete výhru v některém asijském kasinu, nebo dokonce obědváte s americkým prezidentem, všude se můžete setkat s tím, že vaši krmi připravoval filipínský kuchař.

Od sedmdesátých let minulého století exportují Filipíny masově svou pracovní sílu, zejména pomocnice v domácnosti a špatně placené stavební dělníky, kteří dávají přednost nejistotám v zahraničí před obrovskou bídou doma. Před několika roky však Filipínci začali získávat kvalifikovanější a lépe placené pozice: hotelové školy vrhly na trh desetitisíce kuchařů, kteří odjíždějí uplatňovat své umění po celém světě.

"Kuchyně mě vždy zajímala, už když jsem byla malá," říká bývalá bankovní úřednice Rochelle Evaristová, která připravuje sendviče ve státní hotelové škole v Manile. "Chci pracovat v zahraničí. Bratranec je v Kanadě a říká, že tam potřebují kuchaře," dodává.
Více než deset milionů Filipínců z celkových sto milionů obyvatel pracuje v zahraničí, především v domácnostech, jako dělníci a námořníci. Stále větší zájem je však o kuchaře, cukráře a pekaře, vysvětluje zástupce ředitele školy Teodoro Pascua. Filipínci pracují hlavně na lodích, v hotelech, restauracích a kasinech.

Jsou odolní a přizpůsobiví

V letech 2010 až 2014 pracovalo téměř 180 tisíc Filipínců na lodích, z toho 72 tisíc byli šéfkuchaři, ostatní pracovali jako číšníci, uvádí filipínské ministerstvo práce. Na pevné zemi bylo v témže období zaměstnáno 65 tisíc Filipínců v zahraničních hotelech a restauracích.
Filipínci jsou velmi ceněni zejména pro svou dobrou angličtinu, schopnost přizpůsobit se a odolnost, pokračuje Pascua. Naše schopnosti nás odlišují od našich sousedů. Student, který absolvoval základní šestiměsíční vzdělání, je schopen bez problémů pracovat ve všech kuchyních světa, uvádí.

Na Filipínách je 2500 státních a soukromých hotelových škol. Bývalý potápěč Pablo Logro se stal kuchařem ománského sultána. Z čínského restaurantu v Manile, kde připravoval briošky, postoupil do hotelu v metropoli jako zástupce šéfkuchaře. Seznámil se tu s jedním hostem, který mu nabídl místo zástupce šéfkuchaře v Ománu. Na počátku osmdesátých let tak vstoupil do paláce Bústán, kde sídlili sultánovi hosté a kde pracoval deset let.

Po návratu na Filipíny byl prvním filipínským šéfkuchařem v pětihvězdičkovém hotelu a pak si otevřel vlastní školu.

Cristeta Comerfordová byla zástupkyní šéfkuchaře v Bílém domě v roce 1995, kdy byl prezidentem Bill Clinton. Posléze si ji vzala k sobě jako šéfkuchařku manželka George Bushe Laura. Ve stejné funkci zůstává dosud, i za Baracka Obamy.

Dobré platové ohodnocení

Při své loňské návštěvě na souostroví pěl Obama chválu na talentovanou šéfkuchařku z Manily, která prezidentově rodině připravuje některé filipínské speciality.

Platy kuchařů se liší, ale rozhodně jsou lépe placeni než dělníci nebo pomocnice v domácnosti, které vydělávají měsíčně 350 eur (asi 9500 korun) v Saúdské Arábii a 470 eur (12 700 korun) v Hongkongu, což jsou jejich hlavní destinace. Nejméně kvalifikované zaměstnání na výletní lodi vynáší kolem 800 eur (21 600 korun).

Kromě dobrého platu však četní studenti hotelových škol sní o tom, že se z nich stanou hvězdy jako Cristeta Comerfordová a Pablo Logro, zdůrazňuje učitelka Imeldaughter Verová. "Jedna z mých studentek pracuje v jednom paláci na Blízkém východě a vaří pro princeznu," chlubí se.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK , AFP