Zaorálkova cesta z bubliny do bubliny

22.03. 17:14 | Autor: Martin Hekrdla

Do jakých trablů se ženeme, nevyplývá jen z drahoty vajec, ale i z mnohem nudnějších makroekonomických souvislostí. Například z toho, že jsme závislí na Evropské unii 82 procenty veškerého vývozu. Zatímco ekonomičtí ministři sekýrují národ, že je ekonomicky negramotný, vláda čelí nepříliš dobře rozloženému "portfoliu" růstu HDP.

Je sice skvělé řídit ve střední Evropě malou a hrdou liberální demokracii, která "dělá subdodavatele německých vývozů do Číny" (jak říká europoslanec Jan Zahradil, celý modrý), ale bylo by snad lepší - když už máme ten kapitalismus - drát se na asijské trhy přímo. Spravedlnost velí, abychom přiznali vládě - přesněji: ministerstvu průmyslu a obchodu i samému premiérovi -, že pro český export vybrali dvanáct prioritních zemí (nejspíš podle počtu apoštolů). Čína samozřejmě nechybí.

O to podivnější jsou mediální pošklebky, které provázejí dnešní odlet řady lídrů ČSSD do Čínské lidové republiky. Místopředsedové Michal Hašek, Lubomír Zaorálek a Zdeněk Škromach, stínový ministr financí Jan Mládek a primátor Ostravy Petr Kajnar, toť vskutku reprezentativní delegace. Až se setkají - tak to formuloval Zaorálek - s "představiteli Všečínského shromáždění lidových zástupců a Komunistické strany Číny" a zrovna se upálí nějaký tibetský mnich, s glosami o otrlých "socanech" a čínském "komunismu" roztrhne se pytel.

Ale možná bude už klid. Naši podnikatelé vědí, že průzkumná rota z Lidového domu zafunguje v Pekingu či Šanghaji jako jejich předvoj, který navíc u nás po příštích volbách nejspíš povládne.

Na pohled je všechno jasné. Podobné průzkumy čínského terénu vycházejí z toho, že Čína - na rozdíl od Evropské unie - představuje "success story". Hovoří se o jejím vyzývavém finančním zdraví. O tom, že čínské devizové rezervy přesáhly 3 biliony (3000 miliard) dolarů, že rozpočet má vyrovnaný a veřejný dluh činí 27 procent HDP.

V roce 2010 sice čínská ekonomika zpomalila, ale loni už rostla meziročně tempem 9,5 procenta. Pádivá inflace byla odvrácena. A ještě počátkem března bylo pokládáno za jisté, že růst mezd a pokles inflace podpoří domácí poptávku. A že letošní růst HDP tlumený europroblémy nepoklesne pod 8 procent. Čína spasí svět. Kdo nevěří, ať tam běží, vlastně letí.

Nevěřím. A nepohrnu se kvůli tomu k sociálním demokratům do letadla. Je už totiž jisté, že pod osm bodů letošní činský růst poklesne (nejméně na 7,5 procenta). Peking navíc vybírá daně ještě hůř než Praha (daňové příjmy tvoří jen 20 procent HDP). Tamní bublina nemovitostí má už americké rozměry z roku 2007. Takzvané finanční zdraví Číny spočívá v tom, že dluh regionálních samospráv a "provinčních vlád" (zpravidla místních mafií funkcionářů a developerů) ve výši 1700 miliard dolarů není zahrnut do oficiálních statistik veřejného dluhu. Banky v zásadě financují korupci a topí se v nedobytných pohledávkách.

Reprezentativní delegace ČSSD cestuje z evropské dluhové bubliny (a šílených restriktivních politik) do čínské matky všech bublin, navíc těsně před detonací. A nejen ekonomickou! Dobře informované zdroje se shodují, že v Číně proběhne každý rok 180 tisíc lidových pozdvižení, násilných protestů a stávek, při nichž mívají manévry i obrněné transportéry. Ne vždy lidé prohrávají; dvacetitisícové rybářské městečko Wu-kchan, bojující od konce loňského září proti "svým" mafiánům a jednotkám ministerstva vnitra, nakonec zvítězilo. Investorský ráj na zemi...

Obávám se, že od "představitelů "Všečínského shromáždění lidových zástupců a Komunistické strany Číny" se naši sociální demokraté tohle nedozvědí.

Foto: Profimedia

Autor: Martin Hekrdla