Proč je Klaus "homopacifista"

14.08. 15:58 | Autor: Marek Přibil

Fero Fenič se ostře ohradil proti odporu prezidenta Václava Klause vůči "homofestivalu" Prague Pride. Hlava státu má podle režiséra spíš osobní mindrák, neboť celoživotní zkušenost dokumentaristy říká, že "největší bojovníci proti jakékoli odlišnosti jsou ti, kteří ji sami mají".

Fenič není první, kdo choulostivé téma nakousl. Pomineme-li recesistu Petra Čtvrtníčka, nejprve šokovala veřejnost herečka Eva Holubová, nato Jakub Starý, nevýrazný šéfredaktor výrazného časopisu LUI; tato tiskovina zničila politickou kariéru expremiéra Topolánka. Loni Starý hrdě Klause "pochválil": "Jsem hluboce přesvědčen, že pan prezident je homosexuál. Celá gay komunita si to myslí." A jako důkaz odkázal na svůj vyvinutý gaydar, což je výraz odvozený od slova radar.

Jestliže by to byla pravda, Klaus by byl - slovy vicekancléře Petra Hájka - deviantním spoluobčanem, takovým, co své zaměření maskuje vytvářením image "záletníka", který "přechází na červenou", jak nazývá nevěru. Možná kvůli moci, podotkla by gay komunita se zdůvodněním, že Klause u kormidla držely vždy ženy. A zbožňovaly by snad gaye?

Ať už tak či onak, věta, že homosexuálové jsou devianti, stačila k tomu, aby se v tuzemské kotlině rozpoutala "homoválka". Stala se leitmotivem Česka. Vždyť o loňském výroku Hájka psaly i Washington Post a San Francisco Chronicle, a to v době, kdy ve světě odstartovala druhá ekonomická krize, aniž by skončila první, a v čase, kdy vzplál Londýn, jenž letos vzorně hostil hry XXX. olympiády.

Nenechme se však ukolébat ekonomickým úspěchem sportovního stánku. "Homoválka" je opět tady a masové nepokoje jako logické vyústění směřování konzumní společnosti ve věku drastických úspor jsou i nadále aktuální. Protože současná kultura říká, že hodnotu má jen ten člověk, jenž si dokáže opatřit co nejvíce věcí, přičemž nezáleží na tom, jak k nim přišel, a také, že schopný občan se o sebe postará jakýmkoliv způsobem sám. Ti, kdo to nedokážou, jsou póvl.

Spouštěčem obávaného rabování mohou být kromě katastrofických či válečných událostí právě jakékoli hromadné akce, které přilákají tisíce lidí a kde může k nepokojům dojít, když se něco zvrtne (v tomto případě je namístě obezřetnost před střety "homoprůvodu" s Dělnickou stranou či ultrakatolíky, jež by se ve vypjaté atmosféře mohly zvrhnout v pouliční bitku proti pseudoreformám, do níž se zapojí přihlížející).

Možná se Klaus obává, aby v době jeho úřadování nepřišla po Španělsku či Londýně na řadu i Praha. Jak by to asi hodnotili historikové? Důležitější nežli otázka, je-li hlava státu latentní homosexuál (ta je totiž nepodstatná), jsou tak vlastně Klausova (bez nadsázky) "homopacifistická" slova, že nesouhlasí s navrhovaným zvýšením daně z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent, což je součástí vládního stabilizačního balíku.

Označil to za nerozumný tah, co brzdí ekonomiku. Má pravdu: zvýšení DPH poškozuje hospodářský růst, jak ukázal rok 2012, neboť naštvaní lidé omezují spotřebu. Slova prezidenta by tak neměla v mediální hysterii kolem pražského pochodu gayů a leseb a církevních restitucí zapadnout.

Foto: Profimedia

Autor: Marek Přibil