Proč Evropská unie (skoro) nikoho nezajímá

06.05. 06:15 | Autor: Lukáš Bek

Jedno mají "státotvorní" politici v Česku s valnou částí zbytku Evropské unie společné. Jsou to obavy z výsledků blížících se voleb do Evropského parlamentu. Shrnout je lze takto: ještě nižší volební účast než bývalo zvykem a úspěch uskupení jdoucích proti hlavnímu proudu, z nichž nejdravější budou ty, které nejvíc zahrají na xenofobní notu.

Pojďme nejdříve do Česka. Zajímavý mix sondáží v poslední době nabízí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Dotazuje se, zda může být Evropská unie prospěšná a v jakých oblastech. Například v případě obrany to platí podle celých 73 procent. Relativně vysoký podíl lidí si myslí, že unie může pomoci v ekologii (69 %) či hospodářské sféře (53 %) a téměř polovina (46 %) dokonce zmínila politickou spolupráci. Horší než naši úplatní politici a úředníci ti evropští být nemohou, tak proč by na ten náš Kocourkov neměli dohlédnout, zní možné vysvětlení.

Jenže další šetření téže agentury říká, že se členstvím v EU je po deseti letech spokojeno jen 28 procent našinců. O volby do Evropského parlamentu se v dubnu zajímala sotva pětina (19 %) lidí, přičemž s blížícím se hlasováním tento zájem upadá (!). Ještě v březnu eurovolby zajímaly necelou čtvrtinu (23 %) dotázaných. Podle toho CVVM odhaduje také účast - na 32 procent, přičemž nutno podotknout, že u všech voleb bývá skutečná účast nižší, než lidé ohlašují v předchozích průzkumech.

Volby o ničem

Anketa:

Půjdete k eurovolbám?

Rozhodně ano. 26 %
Půjdu, ale jen z povinnosti. 15 %
Už mám něco důležitějšího. 13 %
Rozhodnu se na poslední chvíli. 14 %
Eurovolby mě nezajímají. Ani nevím, jak funguje Evropský parlament. 14 %
Určitě ne. Bojkotuji unii i eurovolby. 18 %

A teď ve zkratce, co nabízejí naše hlavní strany. Nejhůř se to vysvětluje proevropským sociálním demokratům. Pokračování integrace. Jenže, co to konkrétně znamená pro jejich voliče? Proč by se měli Češi, Moravané a Slezané bát, že zůstaneme mimo hlavní proud, když hlavní proud je vlastně jen Francie a Německo? Jeden aktuální příklad. Jestliže se chce Barack Obama dovědět stanovisko EU k ukrajinské krizi, volá Angelu Merkelovou, nikoli evropskou "ministryni zahraničí " Catherine Ashtonovou.

Ještě o dost hůř než ČSSD je na tom ODS vystupující ve vztahu k unii jako chytrá horákyně. Proevropské voliče odrazuje a odpůrce Bruselu jí přebírají Svobodní Petra Macha. TOP 09 má částečně podobný problém jako ČSSD, kromě toho sází na "havlovská" témata jako jsou obavy z Ruska nebo Číny. Snad jejich rozpínavosti europoslanci z TOP 09 zabrání...

Pak tu je Babišovo ANO říkající: máme profesionála (Pavla Teličku), jenž nám toho v Bruselu urve maximum. Má s tím jako dlouholetý eurolobbista dost zkušeností. Tenhle pragmatismus se naopak prodává docela dobře, byť nemá žádný obsah.

Komunisté jdou do voleb se zvláštní směsicí představ - na jedné straně s levicovou argumentací, na straně druhé s notnou dávkou nacionalismu, s nímž se občas blíží i Václavu Klausovi. Zbývá Okamurův Úsvit představující výše uvedenou českou verzi xenofobie. Munici, kterou ve Francii či Beneluxu nabízejí obavy z přistěhovalců, u nás hravě nahrazuje anticiganismus.

Čili žádná z našich parlamentních stran voliče svými tématy za srdce nevezme. Otázkou ovšem je, zda za laxnost vůči EU mohou jen naše "prázdné" strany. Není náhodou ta bezradnost celoevropská? O tom, co vlastně unie chce, toho od roku 2005, kdy po debaklech ve francouzském a nizozemském referendu padla její ústava, mnoho nevíme. V nadcházejících volbách se nerozhoduje, zda bude EU federací, kdy místo Evropské komise bude "normální" vláda a místo Evropského parlamentu "normální" zákonodárný sbor. Nerozhoduje se ani o tom, zda například členské státy sjednotí daňový systém či boj proti daňovým únikům. Stejně tak se nehlasuje o opaku, o zastavení integrace. Evropský parlament k takovým rozhodnutím ostatně nemá mandát.

Nelze se pak divit, že volby mnoho lidí ani v Česku nezajímají. A to je ještě ten lepší případ. V tom horším se prosadí nacionalisté a demagogové. Unie si za to z velké části bude moci sama.

Foto: Shutterstock

Autor: Lukáš Bek