Právo na legraci

Měl si kodaňský deník Jyllands-Posten před půl rokem odpustit tisk karikatur proroka Mohameda? Neudělal chybu, nezavlekl Evropu do ještě většího ohrožení? Kde leží hranice svobody projevu, tisku?

Dnes už je jedno, jestli to dánští novináři tisknout měli, nebo ne. Obrázky jsou venku a byly islamisty vyvezeny do arabských zemí coby naše obžaloba.

Nakreslit Mohameda jako bombu se zdá stupidní, nespravedlivé. Hlubší pohled na karikatury a jejich aktuální kontext věc ale obrací a ukazuje v jiném světle. Spojené státy a Evropa, ale i země, v nichž drtivě převažují muslimové, jsou dnes smrtelně ohroženy extrémními islamisty, teroristy, kteří se ohánějí svatou věcí.

Kdo by mohl přehlédnout, že nejmasovější vrah nového tisíciletí Usáma bin Ládin vystupuje skoro jako jakýsi světec, muslimský asketa, který Západu vyhlašuje svatou válku? Jestliže se tedy k Mohamadovi, který je v tom samozřejmě nevinně, hlásí teroristi, jimž jsou naše i jejich životy lhostejné, pak byly karikatury nakresleny buď přímo právem, nebo aspoň není těžké jejich autory pochopit.

Obrázky obrážejí možná ještě něco, co politici cudně zamlčují, rub našeho „korektního“ uvažování. Přiznejme si to: „muslimové“ mnoho obyvatel USA i evropských zemí pekelně štvou. Vlastně nejde o muslimy, ale o teroristy, kteří jejich jménem demolují západní svět.

Nám, rozhněvaným Zápaďákům, nejde o vyznavače Alláha a Proroka, nevadí nám, že někdo takto věří, ale o tu hrůzu, která je s islámem spojena, která ho zneužívá. Ten hněv tu ale je. Čím dál častěji se ozývá: Ať se muslimové z Evropy vrátí domů, když nás nesnášejí, když se jim naše kultura nelíbí. Z toho hněvu se rodí i karikatury. Po 11. září 2001 v New Yorku, po 11. březnu 2004 v Madridu a po 7. červenci 2005 v Londýně na ně máme právo. Bohužel. A Izraelci, Iráčané, Egypťané, Turci i další a další na ně mají po stovkách sebevražedných „svatých“ útoků právo taky.

Nabízí se i otázka věcná: nezavlekl nás list Jyllands-Posten zbytečně do maléru? Teď nejde o výše vysvětlený nárok tyhle věci tisknout, ale o úvahu bezpečnostní. Nedráždit hada bosou nohou. Nedávat teroristům záminku zbytečně. Člověk naučený z minulého režimu opatrnosti se honem přihrbí a zapláče: Ti nám zavařili, ti Dánové, teď to za ně zchytáme také u nás doma, pěkně děkujeme. Přihrbenci pláčou zbytečně. Karikatury slouží jako dobrá záminka rozpoutat peklo v islámských zemích, vypálit evropské ambasády a ušlapat pár běsnících souvěrců. Případně (jak učinil deník Hamšahrí minulý týden v Ahmadínedžádově Teheránu) vypsat stupidní soutěž na karikatury holocaustu. Ale i bez hloupých obrázků Proroka jsme cílem teroristů. Na tom dánští karikaturisté nezměnili ani ň.

V USA obrázky netiskli, Bush zesměšnění Proroka odsoudil, a přece v Pákistánu při demonstracích na jeho obranu muslimové řvali: „Pryč s Amerikou!“
Atentátníci jsou dávno rozhodnuti nás likvidovat. Západní bezpečí nezávisí na karikaturistech, ale na schopnosti tajných služeb a policie odhalit chystané vraždy. Nářek, že nás dánští novináři poškodili, je mimo.

Zbývá ještě svoboda projevu - kam až sahá její prostor? Katolický kardinál Miloslav Vlk řekl: „Karikatury proroka Mohameda se hluboce dotýkají svatého cítění muslimů, a proto jsou za hranicí svobody projevu.“ V pořádku. Primas český nám sdělil, že on sám by ty obrázky buď nenakreslil, nebo by je netiskl; a že s tím nesouhlasí. Nic víc. Autor tohoto textu sice nezná „svaté cítění muslimů“ a nevěří, že by takové cítění mohlo vést k demolování a zabíjení, přesto by sám Mohameda nekarikoval.

Tím to končí. Svoboda projevu nemůže být kolektivní, ale jedině individuální. Já sám se rozhodnu, co karikovat a co ne. Pokud to přeženu, dotknu se něčí cti, spletu se, může mě žalovat. Soud rozhodne. Jakmile by stát řekl: Tato hloupost nesmí být tištěna, mašírujeme zpátky k totalitě. O nesvobodě projevu v posttotalitních zemích víme své. Začne to blbostí, skončí zotročením.

Jyllands-Posten nemusel, ale mohl otisknout zesměšňující obrázky Mohameda. Zveřejnil hloupost, ale nezavlekl Evropu do většího nebezpečí, než v jakém dlela. A nepřekročil (své) hranice svobody projevu. Máme právo na legraci.

Autor: Martin Fendrych





Čtěte dále

Ivo Beneda.

Nejnenáviděnější muž na ministerstvu zdravotnictví. Víme, co provedl

V brzké době možná uvidíte, jak z oken ministerstva zdravotnictví letí muž. Naštvaní zaměstnanci kvůli němu nedostali odměny a to...

Ilustrace Zdeňky Krejčové.

Třídní nemrcouch

Jakou literaturu nabídnout pubescentům? O nich! Vytvoř postavy školáků, kluků i holek, pěkně vyváženě, ne jako u Foglara, typy...

Praha.

UFO v Praze

Ačkoliv se Institut plánování a rozvoje nachází ve stavu klinické smrti a dokonalého rozvratu, zřídil si Sekci vnějších vztahů.

Když přestal fungovat slavný vyhledávač, nastalo všeobecné zmatení.

Když vypadne Google

I já měla těžké úterý. Když přestal na celé dvě hodiny fungovat ten slavný vyhledavač, nastalo všeobecné zmatení.

Obyvatelé pražského sídliště Písnice, kteří nesouhlasí s prodejem bytů ve vlastnictví společnosti ČEZ, se sešli 9. srpna na demonstraci u zdejší prodejny Albert. Vzadu je jeden z domů s byty určenými k prodeji.

Víme, kdo chce vydělat na strachu písnických o byty

Společnost ČEZ chce prodat svoje byty na sídlišti v pražské Písnici. Víme, kdo na tom zkouší vydělat.

Lezec Adam Ondra.

Vojtěch Rynda: Umění je jinde

Vítězem letošního 27. ročníku soutěže výtvarných umělců Ceny Jindřicha Chalupeckého byl vyhlášen Matyáš Chochola.

Sociální sítě mají na lidi velký vliv (ilustrační foto).

Jak nás formují sociální sítě a média

Nikdy nepište nic na sociální sítě okolo třetí hodiny ráno, prohlásil budoucí americký prezident Donald Trump, když se jej v...

Donesly se nám drby o vášnivém vztahu mezi ministryní práce a sociálních věcí Marksovou a ministrem vnitra Chovancem.

Velká láska ve vládě?

Někteří ministři sociální demokracie to s přátelstvím myslí fakt vážně. Víme kteří.

Jednání politiků (ilustrační foto).

Ondřej Fér: Osud této země mi je lhostejný…

... chci se starat sám o sebe. Až se objeví politik, který veřejně řekne právě tohle, vzbudí zaslouženou pozornost. A zasloužil...

Miroslav Farkas.

Smazaný rozhovor s Čechem zatčeným v Turecku

Když vám smutný subtilní klučík začne v žižkovské kavárně tichým hlasem vyprávět, jak bojuje v první linii po boku YPG proti...

Ilustrace Josefa Pospíchala z knihy Proč se říká… ? Achillova pata… a další antická úsloví.

Cizoložství pro děti

Nevíme, kdo je pan Petr Kostka (tedy: víme, nositelem toho jména je známý český herec, v tomto případě však půjde o jeho...

Bílý dům ve Washingtonu.

Ondřej Fér: Nejhloupější američtí prezidenti

Američtí výzkumníci sestavili žebříček nájemníků v Oválné pracovně podle inteligence. Neuvěříte, jak to dopadlo.

Ilustrační foto.

Vojtěch Rynda: Žijeme v "postpravdivém" světě

Akademické nakladatelství Oxford University Press, které vydává mimo jiné zásadní slovník Oxford English Dictionary, každý rok...

Premiér Bohuslav Sobotka.

Co tou podivnou hrou Bohuslav Sobotka vlastně sleduje?

Většinou činíme čistě racionální rozhodnutí. Odmala jsme totiž velmi důsledně vychováváni na principech transakční ekonomiky,...

Josef a Karel Čapkové.

Do Kutné Hory za Čapky

O tom, že se bratři Josef a Karel Čapkové věnovali ve své tvorbě – každý po svém – také dětem, se dobře ví. Velkorysá výstava...

Americký prezident Donald Trump.

Proč vyhrál pro mnohé překvapivě Donald Trump?

Republikánský kandidát Donald Trump na rozdíl od své demokratické rivalky dokázal přesvědčit voliče, že může znamenat pro...

Americký prezident Donald Trump.

Když se v USA střídají prezidenti

Donald Trump dokázal zdánlivě nemožné. Porážkou Hillary Clintonové překvapil všechny: politické analytiky, sázkaře, Clintonovou,...

Zvolený Donald Trump.

Trump v Bílém domě: přenechá nás Rusku, nebo zničí civilizaci?

Co přinese nástup Donalda Trumpa do nejdůležitější funkce na planetě a jak se to dotkne našeho života? Od vysoce postavených...

Donald Trump.

Trump, hrdina zapšklých

Donald Trump to dokázal. Sprosťákovi kritizovanému celým civilizovaným světem se podařilo ovládnout důležité nerozhodnuté státy a...

Tragikomedie Toni Erdmann.

O "evropské Oscary" zápolí silní hrdinové

Je to trend? Nomince na ceny Evropské filmové akademie, kterým se přezdívá evropští Oscaři, ovládly individuální příběhy...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi