Petr Robejšek: Rusko na „shopping tour“

10.07. 12:01 | Autor: Petr Robejšek

Časopis „Zprávy z důlního institutu“ čte málokdo, a to je chyba. V lednu 1999 tam vyšla anotace kandidátské práce na téma „Role nerostných surovin v rámci strategie rozvoje ruské ekonomiky“. Kdyby si ji přečetl Michail Chodorkovskij, asi by dnes neseděl na Sibiři. „V průběhu tržních reforem stát bohužel ztratil kontrolu nad nerostnými zdroji,“ píše autor textu Vladimír Putin. „Nu vot“, Chodorkovskému dnes již není pomoci, ale západní podnikatelé a politici by si měli v Putinově knížce pilně číst. Autor totiž podtrhuje, že nerostné suroviny zajišťují nejen hospodářský rozvoj, ale i mezinárodní pozici Ruska. Slovník, který Putin používá, nenechá čtenáře na pochybách; myslí to vážně. A na rozdíl od většiny politiků Putin opravdu dělá to, co říká.

V roce 2004 ruský prezident založil „stabilizační fond“ a dodnes naspořil 108 miliard dolarů. Za slabou čtvrtinu (24 miliard) chce teď Moskva nakoupit akcie mezinárodních koncernů. Ruský shopping se podle ministra financí Alexeje Kudrina bude týkat hlavně ropného a plynárenského průmyslu. Co na tom? Putin chce prostě zúročit peníze, které ze širé Rusi tryskají. Nejenom zúročit, nýbrž také (a nejspíše především) ekonomicko-politicky umocnit. Již teď jsou západní producenti přímo či nepřímo závislí na ruské energii. Noví ruští spolumajitelé západních firem budou moci ovlivňovat podnikatelská rozhodnutí a nádavkem si Moskva může vynutit politické ústupky poukazem na hrozící „poruchy“ dodávek energie. Pravda, Rusko neinvestuje dost do zastaralé rozvodné sítě a nejvyšší ropné a plynové výnosy jsou prý již za námi. Ale moc bych na to nespoléhal.

Kdo pochopil Putinovu kandidátskou práci, ví, že se ruské holdingy sice mohou jmenovat různě a dělat nejenom do ropy a plynu, ale třeba i do letadel, lodí nebo atomové energie, ovšem nakonec vždycky slouží politickým cílům. Rusko je proti skutečně tržním ekonomikám ve výhodě – na svobodu a kontrolu se moc neohlíží, a může tudíž cíleně a razantně jednat. Shrnutí Putinovy kandidátské práce proto nepříjemně připomíná perpetuum mobile na ruské zisky a recept na pozvolné podmaňování Západu.

Co s tím? Odstavit auto a přestat topit? Namlouvat si, že jde o čistě ekonomické transakce? Ani jedno, ani druhé. Spíše přijmout ruskou hru a bránit svá strategická průmyslová odvětví. Američané a Francouzi to již dělají. Ale hlavně se přestat spoléhat na úspory či energii z větrných mlýnků a začít konečně vážně rozvíjet alternativní energie hodné 21. století. A pozorněji číst ruské klasiky...

Autor: Petr Robejšek, Hamburk

Autor: Petr Robejšek