Paměť národa jako paměť StB

06.11. 00:00 | Autor:

Do liberálního ovzduší na poli humanitních a sociálních věd promlouvá duch státního paternalismu. Instituce s názvem jako z Orwellova románu 1984, „Ústav paměti národa“ (ÚPN), má podle Senátem schváleného návrhu zákona spravovat a zpřístupňovat archivní materiály represivních složek komunistického režimu a toto období „nestranně hodnotit“. Má být nadřazena nad velmi liberální archivní zákon z roku 2004 a pod svá křídla brát celé archivní fondy.

Ještě nebezpečnější však mohou být důsledky pro pluralitu bádání. Jako by si část senátorů uvědomila, jak rozsáhlou zbrojnici představuje nedávná historie, a v několika historicích nalezla své zbrojíře. Ti dnes v médiích vznik ÚPN odborně zaštiťují.

Jako vzor uvádějí zejména polský příklad. Ten je však varovný: „megaloústav“ se zhruba šesti tisíci zaměstnanci se stává nástrojem v kulturně politickém boji národně konzervativní vlády s opozicí. Podle návrhu nového zákona se tamní „zbrojíři“ mají stát navíc rozhodčími ve sporech občanů se státem - zda byli spolupracovníky státní bezpečnosti. Ústav by tak stanul nad soudní mocí...

Ani u nás nejde jen o nesmyslnou finanční náročnost ÚPN, i kdyby byl ve srovnání s polským protějškem čtvrtinový (pro srovnání: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR má 51 odborných a vědeckých pracovníků a mnohem širší tematický záběr). Reálně totiž hrozí, že pod heslem „vyrovnání se s minulostí“ budou badatelé bohatě subvencované „organizační složky státu“ - dohlížet na ni bude nikoli odborné grémium, ale dozorčí rada vybraná senátními politiky - hledat a nacházet „paměť národa“ v dokumentech komunistických represivních složek. Pokud by přitom postupovali jako Pavel Žáček, který v České televizi pochyboval, že by v materiálech StB mohly být nepravdy, pak by se kruh uzavřel: nejenže by dějiny komunistické éry byly de facto redukovány na dějiny represe, ale násilně vynucené výpovědi a smyšlenky ze zpráv orgánů StB by paradoxně byly povýšeny na to, co si „národ“ má ze svých nedávných dějin pamatovat.

Česká vláda naštěstí poukázala na řadu míst, kde návrh zákona koliduje s právním řádem. Snad je to konečná celého zpolitizovaného projektu. Potřebné zkoumání dějin komunistické represe lze zajistit mnohem levněji vypsáním grantů či vytvořením samostatného oddělení v rámci dnes již existujících institucí.

Autor: Vít Smetana