Otevřený dopis Vladislavě Hujové, starostce Prahy 3

19.12. 10:45 | Autor: Jaromír Slomek

Vážená paní starostko,
těší mě, že bronzový Karel Havlíček na pražském náměstí, jež nese jeho jméno, zůstal na svém místě, přestože jeho okolí, tedy park kolem sochy na podstavci, se změnilo docela výrazně. Prý to stálo, jak víte, 12 261 333 korun.

Vámi řízená radnice vydala na počátku tohoto roku zprávu obsahující slova a sousloví jako revitalizace, veřejný prostor, reprezentativní, komunitní a rekreační funkce, ekologická a ekonomická hodnota náměstí, bezpečnost a funkčnost prostranství, evropské fondy (viz http://www.praha3.cz/noviny/zpravy/praha-3-odstartovala-projekt.html). Trvalo to nesmyslně dlouho, více než rok, výsledek je však pěkný: jiná terénní úprava, přístup k statui i od radnice, nové stromy, nový pažit, nový mobiliář. A jedna vtipná drobnost navrch: citáty z Havlíčkova díla na kovových (?) destičkách zasazených do nové dlažby. V parku se lze zadarmo dovzdělat. Brněnská firma Atelier zahradní a krajinářské architektury Sendler to vymyslela dobře, řekne si člověk - bohužel jen do chvíle, než si Havlíčkovy epigramy pozorně přečte.

Nově upravené Havlíčkovo náměstí v Praze. Na dvaceti destičkách shodné šířky a různé délky se totiž skví čtyřverší (v jednom případě trojverší), jež Havlíčkovým dílem jsou i nejsou. Jak se to přihodilo? Forma si přizpůsobila obsah, a tak byly epigramy nekompromisně zbaveny svých názvů, aby měly nanejvýš čtyři řádky. Ale budiž, nemusíme nutně vědět, že epigram "Pomodli se Čechu,/ k svatému Vojtěchu,/ by tě vzaly samostatné/ národy do cechu" opatřil jeho autor titulem Politický. Natož že ",Co sám nerad, nečiň jinému!'/ žáku pravil kantor kdesi,/ třepaje ho za pačesy" se jmenuje Verba docent, exempla trahunt, tedy Slova poučují, příklady táhnou - bez překladu by tomu stejně málokdo rozuměl. Jenže vtip veršů "Hajej, hajej, stará Praho,/ hajulinkej, moje blaho!/ Pš, pš, dadej, noc se blíží,/ přiletěli netopýři" se bez názvu ztrácí. Tam mělo být zcela jistě uvedeno: Nápis na budoucí jezovitskou kolej v Praze. Navíc čteme na destičce "překlep": "hajujinkej" - věřte mi, prosím, že tak to Havlíček nenapsal, dodnes existuje autorův rukopis, navíc knižně faksimilovaný.

Pan ing. Zdenek Sendler z výše uvedené firmy, ad hoc havlíčkovský editor, jenž tuto dlažební čítanku sestavil, se dopustil horších věcí. Dvanáctiveršový epigram Geografický zkrátil o čtyři poslední verše a z těch prvních osmi udělal dva jakoby samostatné epigramy, mezi nimiž ovšem leží jiné epigramy na třech tabulkách. Celý Havlíček zní takto: "Nechlubte se, vlastenci,/ není to věc řádná,/ že neteče odjinud/ do Čech voda žádná.// Točíme-li ze sudu/ nedolévajíce,/ zůstanou nám naspodu/ brzy jen kvasnice.// Nechlubte se, nechlubte,/ špatná je to sláva,/ že vytéká do Němec/ všechna česká šťáva." (Když už se vytrhávalo, pak se mohlo sáhnout do brixenských skladeb. Myslím, že plácku na dohled z radnice, kde se dvakrát oženil Václav Havel, by slušely třeba známé verše ze Křtu svatého Vladimíra: "Tak to chodí na tom světě,/ každou chvíli jinák,/ dneska ctí tě za svatého,/ zejtra budeš sviňák!")

Ale to ještě není všechno. Epigram Logika a pranostika je na destičce zkomolen. "Měkká kaše, tvrdý kámen,/ mnoho vojáků,/ málo panen,/ mnoho čápů, málo žab:/ nestav svíčku pod odkap." Tak to napsal Havlíček. Jenže pod jeho sochou teď čteme: "mnoho čápů, mnoho žab", to přece, uznejte, paní starostko, nedává smysl. Chybný přepis posledního verše epigramu Aristokratický je vedle toho bagatelka: u Havlíčka "kdo je malý mistr, mívá malé plány", u Sendlera "má jen malé plány".

Svůj výbor z Havlíčka prý pan inženýr předložil žižkovské radnici ke schválení. Byla jste u toho? Nebo to dostal na starost někdo "přes kulturu"? Proč jste nevzkázali dejme tomu na Gymnázium Karla Sladkovského pro nějakého češtináře? Teď abyste reklamovali pět tabulek. Čtvrtinu! Udělejte to, prosím. Z úcty k Havlíčkovi.

Autor: Jaromír Slomek