Odposlechy, odposlechy, odposlechy...

09.10. 00:00 | Autor: Martin Fendrych

Shrňme odposlechovou aféru, kterou 20. září odstartoval ministr vnitra Ivan Langer.

Ministr věc spustil na základě telefonické zprávy od novináře. Neměl ji ověřenou, se zveřejněním spěchal nejspíše proto, aby přebil jiné maléry (kauza Topolánkovy firmy VAE). Premiér Mirek Topolánek z aféry udělal „dračí vejce minulé vlády“, čímž její skutečnou váhu zabil. Langer mluvil o největším skandálu od roku 1989, ale sám měl být odposloucháván. Důvěryhodnost jeho zápalu je pak pochybná.

Odposlechová praxe. Napíchnout legálně 46 linek osmi lidí je šílené. Odposloucháváni měli být i Langerovi příbuzní, kteří s únikem důvěrného policejního spisu (Kubicova zpráva) nemají nic společného. To je děs a vypadá to zcela nezákonně. Nešlo o ohrožení životů, o sledování mafie, o vraždu, sériovou trestnou činnost atd. Nezákonné musí být i odposlouchávání novinářů, u nich nemůže trestní sazba u úniku důvěrné zprávy dosáhnout osmi let vězení. Soudci se vymlouvají, že mají na posouzení žádostí o odposlechy málo času. Nesmysl. Nesmějí se policií nechat tlačit ke zdi. Mají říci: Sice vám to paragrafově sedí, ale my to nepovolíme. Nejde o nic tak vážného, abyste lidem lezli až do postele.

Kontrola odposlechů selhává léta. Opozice (osm let ODS) neprotestovala vůbec, nebo jen málo. Předsedové poslanecké komise na odposlechy („velké ucho“) neudělali nic, ač se o obřím nadužívání telefonního šmírování píše minimálně tři roky. Stejně selhala vnitřní kontrola v policii. Tomáš Almer, ředitel policejního útvaru zvláštních činností, pod něhož nasazování „uší“ spadá, teď obnažil, jak legální praxe vypadá. Napsal dopis, kde beze jmen uvedl podrobnosti vyšetřování úniku Kubicovy zprávy. „Nabyl jsem dojmu, že je potřeba, aby věci byly pojmenovány tak, jak jsou...“ řekl MF Dnes. Dojmu bohužel nabyl, až když jde o ministra, poslance, dva novináře a jeho podřízeného šéfa útvaru a přítele. Když se to léta týkalo jen „obyčejných“ lidí, když vládli socialisté, kterým to nevadilo, Almer mlčel jako ryba. Škoda.

Inspekce ministra vnitra (IMV). Podivné je, že inspektoři za souhlasu státního zástupce smějí pracovat na nepolicistech. Inspekce ministra, politika, nemá co vyšetřovat civilisty. To má dělat kriminálka.

Informace policie pouští ve velkém. K moci se dostali politici z opozice, kteří byli až dosud skrytými přijímači tajných informací či drbů. Neutekla zdaleka jen Kubicova zpráva. Móda je u nás tisknout odposlechy. Hrůza.

Závěr. Odposlouchávat se má zcela výjimečně, když ostatní policejní prostředky selhaly. Ne deset tisíc linek ročně, ale dvacetina. Soudci musejí začít přebujelé zneužívání odposlechů brzdit.

Autor: Martin Fendrych