Titulek této glosy je zčásti plagiát a zčásti klišé. V pátek jsme si mohli v novinách přečíst, že vláda Bohuslava Sobotky, která v úterý 18. února předstoupí před sněmovnu s programovým prohlášením a s žádostí o vyslovení důvěry, údajně slibuje: "Postaráme se od kolébky po hrob." O socialismech všeho druhu zase desítky let umíme nazpaměť, že se hlavně o takovou péči vždycky snažily. Je to sice klišé jako hrom, ale nemá se to říkat: neboť ona péče prý stála na počátku cesty do otroctví, k milionům hrobů pro předčasně - a cizím zaviněním - zesnulé.
Je s podivem, čím vším lze implicitně - mezi řádky - operovat i u něčeho tak sociálně krotkého a nekonfliktního, jako je naše nynější koaliční vláda. Vláda ze dvou třetin složená z pravice a jen z jedné třetiny z klasického - všude ve světě až sebevražedně státotvorného - levého středu. Vláda, která možná už splnila jednu ze svých priorit: sociální smír. Pokud ovšem za záruku takového smíru můžeme pokládat vlídný vztah zaměstnavatelských i odborových svazů k Sobotkově exekutivě, který obě strany "sociálního dialogu" - zástupci kupců i prodejců lidské práce - daly již veřejně najevo.
Sobotka, Babiš a Bělobrádek nebudou nikoho - snad s výjimkou církví - krmit (nanejvýš snad občas kolébat). Kabinet si dal do vínku šetrnost pro splnění maastrichtských kritérií (rozpočtový deficit pod 3 procenta, veřejný dluh pod 60 procent HDP). Nechce však jít na věc nečasovskými "tupými škrty". Alespoň ne do chvíle, než Andrej Babiš začne natahovat moldánky, že pro státní pokladnu navíc už nic nevyškrábal a že tedy nula od nuly pošla. To by byl malér také pro investice do infrastruktury, pro ono podpůrné lešení vzestupu ekonomiky.
Sociální smír jako řemen
Navzdory obecně pojatému programovému prohlášení, není proč předpokládat, že vláda ustoupí od valorizace důchodů, na něž v této zemi přibývá exekucí. Že se vzdá sanace zdravotnictví, jehož problémy zdaleka nespočívají v plánovaném zrušení "regulačních poplatků", nazvaných kdysi vtipně "julínkovné" či "cikrtné". (Kdo si na pány Julínka a Cikrta ještě dnes vzpomene?) Vláda dokonce asi neustoupí ani od snížení DPH, které postihuje zejména vrstvy, v jejichž spotřebním koši převládají základní věci nutné k životu. Kdyby jen tohle dokázala zařídit a už nic, ale opravdu nic dalšího, byla by pořád nejlepší vládou České republiky za poslední dekádu.
Podíl na její pověsti nebude mít - jak se občas poukazuje - ani tak růst HDP, který je prognózován již na letošek a s ještě větší - až příliš žulovou - jistotou na příští rok. Půjde spíš o to, za jakých podmínek - za jakou lidskou cenu - bude tohoto růstu dosaženo. Působí totiž zlověstně, když nám ideologové a šafáři společenských přebytků a přidaných hodnot s nevinnou tváří vysvětlují, že růst se letos neprojeví ve snížení nezaměstnanosti, která zrovna trhla všechny rekordy. A že firmy raději vsadí na "vnitřní úspory a produktivitu práce".
Jinými slovy: hrozí, že lidem, kteří měli štěstí a dosud neztratili zaměstnání, všechny tři složky "sociálního smíru" - šéfové podniků, odboroví předáci i ministři české vlády - hlasitě zavelí z kapitánského můstku do strojovny: "Nejste politici, makejte!" A budou chtít, aby ti dole makali mnohem víc a za stejné peníze. Podmínky práce, v níž člověk tráví většinu probdělého času, se tím nutně z lidského hlediska zhorší. A průměrná mzda v této zemi stagnuje již sedm měsíců...
Nic nového pod sluncem. Tohle dobře znají a šestým plebejským smyslem vždy vycítili všichni ti, kteří ze století do století jdou a o něž se ve skutečnosti nikdo nikdy pořádně nepostaral. Natož "od kolébky po hrob". Nikdo nikdy. Od samotné kolébky toho, čemu se stále ještě říká civilizace.
V brzké době možná uvidíte, jak z oken ministerstva zdravotnictví letí muž. Naštvaní zaměstnanci kvůli němu nedostali odměny a to...
Jakou literaturu nabídnout pubescentům? O nich! Vytvoř postavy školáků, kluků i holek, pěkně vyváženě, ne jako u Foglara, typy...
Ačkoliv se Institut plánování a rozvoje nachází ve stavu klinické smrti a dokonalého rozvratu, zřídil si Sekci vnějších vztahů.
I já měla těžké úterý. Když přestal na celé dvě hodiny fungovat ten slavný vyhledavač, nastalo všeobecné zmatení.
Společnost ČEZ chce prodat svoje byty na sídlišti v pražské Písnici. Víme, kdo na tom zkouší vydělat.
Vítězem letošního 27. ročníku soutěže výtvarných umělců Ceny Jindřicha Chalupeckého byl vyhlášen Matyáš Chochola.
Nikdy nepište nic na sociální sítě okolo třetí hodiny ráno, prohlásil budoucí americký prezident Donald Trump, když se jej v...
Někteří ministři sociální demokracie to s přátelstvím myslí fakt vážně. Víme kteří.
... chci se starat sám o sebe. Až se objeví politik, který veřejně řekne právě tohle, vzbudí zaslouženou pozornost. A zasloužil...
Když vám smutný subtilní klučík začne v žižkovské kavárně tichým hlasem vyprávět, jak bojuje v první linii po boku YPG proti...
Nevíme, kdo je pan Petr Kostka (tedy: víme, nositelem toho jména je známý český herec, v tomto případě však půjde o jeho...
Američtí výzkumníci sestavili žebříček nájemníků v Oválné pracovně podle inteligence. Neuvěříte, jak to dopadlo.
Akademické nakladatelství Oxford University Press, které vydává mimo jiné zásadní slovník Oxford English Dictionary, každý rok...
Většinou činíme čistě racionální rozhodnutí. Odmala jsme totiž velmi důsledně vychováváni na principech transakční ekonomiky,...
O tom, že se bratři Josef a Karel Čapkové věnovali ve své tvorbě – každý po svém – také dětem, se dobře ví. Velkorysá výstava...
Republikánský kandidát Donald Trump na rozdíl od své demokratické rivalky dokázal přesvědčit voliče, že může znamenat pro...
Donald Trump dokázal zdánlivě nemožné. Porážkou Hillary Clintonové překvapil všechny: politické analytiky, sázkaře, Clintonovou,...
Co přinese nástup Donalda Trumpa do nejdůležitější funkce na planetě a jak se to dotkne našeho života? Od vysoce postavených...
Donald Trump to dokázal. Sprosťákovi kritizovanému celým civilizovaným světem se podařilo ovládnout důležité nerozhodnuté státy a...
Je to trend? Nomince na ceny Evropské filmové akademie, kterým se přezdívá evropští Oscaři, ovládly individuální příběhy...