NagyGate: Proč vrchní státní zastupitelství?

19.06. 18:10 | Autor: Marek Přibil

Je stále zajímavější sledovat kauzu okolo expremiéra Petra Nečase, ředitelky jeho kabinetu Jany Nagyové a dalších osob.

Ve sdělovacích prostředcích se začínají objevovat různé názory: že Nečase svrhlo policejní divadlo, anebo lze zaznamenat i úsudek o kumulaci moci do rukou státních zástupců. Jde de facto o spojování této kauzy jistým způsobem i se systémovými změnami - s nahrazením vrchního státní zastupitelství specializovanou skupinou dvaceti až čtyřiceti žalobců zaměřených především na boj s korupcí, zkráceně takzvaným "protikorupčním speciálem".

Zatím nikdo totiž neřekl (a v tomto ohledu je výše uvedený úsudek legitimní), jak se bude postupovat v boji proti případným špatným či nezákonným rozhodnutím státních návladních či soudců. Zdali a jak budou tyto osoby vedeny k zodpovědnosti za svá rozhodnutí.

Nicméně vyhněme se těmto úvahám a věnujme se v rámci žhavé aféry NagyGate holým faktům. Pokusme se odpovědět na otázku, proč vede trestní stíhání vrchní státní zastupitelství, k tomu olomoucké:

Kontroverzní lobbista Roman Janoušek. Z vyjádření ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je známo následující: v prvopočátku případu, jenž vedl až k demisi vlády, stojí snaha o zadokumentování trestných činů podle § 256 odst. 1 - Sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku - Legalizace výnosů z trestné činnosti. Těchto činů se měli dopouštět pánové Roman Janoušek, Ivo Rittig, Tomáš Hrdlička a Jiří Toman. A dále zde byla snaha o dokumentování trestného činu podle § 329 odst. 1 písm. c), týkajícího se zneužití úřední osoby.

Podle § 17 trestního řádu koná trestní řízení krajský soud u trestných činů, kde je dolní hranice trestní sazby nejméně pět let a dále u taxativně uvedených trestných činů, kde je trestní sazba nižší. Lze v tomto smyslu předpokládat, že tomuto věcnému uspořádání, jež se týká i kauzy Nagyová-Nečas, bude odpovídat i dozorová příslušnost státního zastupitelství. U trestných činů, pro které byly zahájeny úkony trestního řízení podle § 158/3 trestního řádu, je dolní hranice trestní sazby šest měsíců, respektive dva roky u trestních činů 216/1a),3a) trestního zákoníku (tento případ). Příslušný by byl tudíž logicky okresní, nebo obvodní soud. Tak proč má případ na starosti vrchní státní zastupitelství?

Odpověď je prostá: oprávněnost dozoru státního zástupce olomouckého vrchního státního zastupitelství lze dovozovat rovněž na základě vyhlášky ministerstva spravedlnosti č.23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, konkrétně z § 15:

Je totiž v kompetenci příslušného státního zástupce vrchního státního zastupitelství (v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo ve věci jinak příslušné) dozorovat trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo trestné činy přijetí úplatku, podplácení nebo nepřímého úplatkářství podle § 331-333 trestního zákoníku. A to pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných činů podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku.

Náměstek vrchního státního zástupce v Praze Libor Grygárek. To, že tedy věc byla přikázána k dozoru olomouckému vrchnímu státnímu zastupitelství, nelze nijak zpochybňovat. Nutno doplnit, že do Prahy nešla (kvůli možné podjatosti) s ohledem na osobu prověřovaného JUDr. Libora Grygárka. Přitom při pohledu na některé trestné činy, jež jsou uvedeny v V., ale zejména v VI. hlavě zvláštní části trestního zákoníku lze předpokládat, že se můžeme dočkat překvapení, kdo a pro jaké trestné činy bude ještě stíhán.

K této analýze nás vede rovněž skutečnost, že přinejmenším zahájení trestního stíhání neprovedla policie, ale státní zástupce v souladu s § 174 odst. 2c) trestního řádu. V tomto případě je totiž při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn zúčastnit se úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci.

Závěrem lze konstatovat, že je tak možno vidět snahu o absolutní dodržování zákonnosti ve věci kauzy NagyGate. A zároveň lze vypozorovat, že již nyní státní zástupci dokáží suplovat plánovaný protikorupční speciál; rušení vrchních státních zastupitelství zdá se být tudíž, nutno podotknout, zcela zbytečné.

Foto: Karel Šanda, ČTK , Profimedia

Autor: Marek Přibil