Martin Fendrych: Opožděná spravedlnost je odepřená

05.09. 13:08 | Autor: Martin Fendrych

komentáře Byl jsem nedávno svědčit v Tachově u soudu. Skutek se stal před čtrnácti lety, řízení se táhne dvanáct let a stále nekončí. Jiné případy jdou jako po másle. Kauza Jiřího Čunka se ani nedostala k soudu, zastavil ji hbitý státní zástupce.

Údajný pokus o uplácení poslance Pavla Ploce se i s odvoláním též netáhl déle než rok. (Přitom jsou oba případy velmi nejasné, nejednoznačné.) Když se soudí Jiřina Bohdalová, frčí to, stačí pár měsíců, a je rozhodnuto. Je-li však souzen člověk veřejně neznámý, pak náhle platí, že jeden rok jeho života je pro justici pouhý den. Soudnictví jako celek nefunguje a ve frontě na spravedlnost se surově předbíhá. O nějaké nestrannosti nelze mluvit.

V Tachově soudí Otakara Miku, bývalého přednostu Okresního úřadu v Chebu, a Františka Lindu, bývalého starostu Chebu. Věc zdá se prostá. Mika v roce 1993 coby přednosta půjčil SKP Rudá hvězda Cheb 2,8 milionu korun. Fotbalisté půjčku po rozpadu federace potřebovali, aby se dostali do první ligy, z níž vypadly slovenské kluby a byla doplňována. Po čtyřech měsících byla částka vrácena. Nic se neztratilo. Škoda nevznikla. Nikdo nedosáhl neoprávněného prospěchu, což je podmínka k tomu, aby se stal trestný čin. Jen tak na margo: trestní oznámení na Miku podali republikáni.

Co mu žaloba po léta vyčítá? Že půjčku poskytl bez vědomí okresního shromáždění, a nikoli obci (městu Cheb), ale přímo sportovnímu klubu. Za peníze ovšem ručilo město vedené tehdejším starostou Lindou. Proto je i on tucet let, tedy nekonečně dlouho, stíhán. Právní výklad, zda Mika mohl půjčit, nebo ne, se liší. Věc se odehrála dva až tři roky po revoluci, pravidla se teprve vytvářela, přednosta byl jakýsi pokusný králík, jenž na bedrech nesl obrovské riziko. Dodejme, že za směšně nízký plat. Mika byl po revoluci okolím navržen, ať přednostuje. Dalo se čekat, že jako jeden ze tří chebských chartistů bude okres nikoli rozkrádat, ale budovat. O to se zjevně snažil. Nakonec přednostoval čtyři roky a další čtyři starostoval. Odměna? Nekončící souzení, punc kriminálníka.

Policie v roce 1994 věc odložila: skutek se nestal. Žalobce měl jiný názor. Od roku 1995 jsou tedy Mika a Linda permanentně souzeni. Případ přistál nejdřív u soudu v Sokolově, pak v Tachově, pak zas v Sokolově, v Chebu, v Tachově. Nikomu se do věci nechtělo. Obžalování sami nikdy nezdrželi řízení. Absolvovali přes dvacet stání. V roce 1995 okresní soudce Petr Klein oba osvobodil. Pochopil: soudí se tu nesmysl. Krajský soud tento pozdní rozsudek nepřijal a vrátil. Klein musí znovu volat tytéž svědky a má vyčíslit škodu, která nenastala. Absurdní. Před senátem léta defilují desítky lidí, vyplácí se jim mnohdy značně vysoké svědečné. A takových případů jsou u nás mraky, nejen kauza pánů Miky a Lindy. Ale to je jedno, to spravedlnost nezajímá.

Ještě jedna poznámka na okraj – pro naši justici typická. Chebský fotbalový klub původně patřil vnitru. Po rozpadu federace byl „zprivatizován“ – předán občanskému sdružení. To fotbal zadlužilo a prodalo Alexandru Komanickému. Dluhy však nepřevzal, někam se vypařily a nikdo to nešetří...

Z dnešního pohledu je soudní řízení s pány Mikou a Lindou absurdní. Stát sport podporuje. Premiér přijímá úspěšné mladé fotbalisty, druhé na mistrovství světa. Fotbal nás propaguje, fotbal chceme. Jako ho chtěli už v roce 1993 přednosta a starosta Chebu. Jsou však za to souzeni. Pomohli klubu, z něhož vzešel třeba slavný záložník Jozef Chovanec (původem z Dolných Kočkovců, okres Púchov).

Dvanáct let, třetinu svého produktivního života, nevědí, co s nimi bude, zda spáchali trestný čin, nebo ne. Když se takový člověk hlásí do zaměstnání, řeknou mu: Brali bychom vás všemi deseti, ale sorry, máte na krku trestný čin. Mika a Linda stojí ve frontě na spravedlnost a sledují, jak jsou předbíháni politiky a celebritkami.

Naše justice není slepá, známé tváře vidí. Pro Čunka, Ploce, Dalíka a jim podobné jakoby funguje. (Ovšem lze brát vážně rozsudek, že byl Ploc uplácen, když stojí slovo proti slovu a nic víc?) Pro Miku a Lindu a zástupy jim podobných justice nefunguje. V jejich případě platí: spravedlnost opožděná je spravedlností odepřenou.

Poslední poznámka in margine: minulý týden policie začala po téměř deseti letech náhle stíhat bývalé vedení Komerční banky. Jde o úvěry poskytnuté v letech 1998 a 1999. Jenže po dekádě už paměť moc nefunguje. Natožpak po čtrnácti rocích...

Ilustrace: Martin Velíšek

Autor: Martin Fendrych