Kdo by chtěl oslavovat práci?

01.05. 09:35 | Autor: Vojtěch Varyš

Kam zajít na 1. máje? Vyrazit se líbat na Petřín, souložit na Máchův hrob nebo snad s partičkou stalinistických kámošů na nějakou bolševickou demonstraci? 1. května je jeden z nejnevykořenitelnějších státních svátků, ač nemá žádnou logiku ani oporu v tradici; připomínat si jakýsi sto let starý bezvýznamný dělnický protest je skutečně UFO.

Státních svátků máme v našem systému nepřeberné množství, část z nich se vztahuje k domácí historii či státnosti (v zemi, kde nikdo státu nevěří a nezajímá se o něj), část z nich ke křesťanským svátkům (v zemi s největším podílem ateistů) a některé, jako třeba Svátek práce, oslavují další hodnoty, s nimiž část obyvatel této země nehodlá mít nic společného (například práce).

Vždyť i když některé z nás práce baví a jiní se do ní chodí alespoň schovávat před rodinou, vnímáme ji přece jenom jako činnost, která nás okrádá o čas, který bychom jinak mohli smysluplně proflákat. Ti, kdo mají svou práci rádi, ji ovšem nevnímají jako námahu (práci), ale jako vydařenou náplň dne. Oslava práce a samotná úcta k ní jako k něčemu chvályhodnému je ostatně jedním z nejabsurdnějších prvků nejrůznějších ideologií: od socialismu přes kapitalismus po protestantství.

Koneckonců sociologové upozorňují, že tzv. volný čas a práce se už dávno prolínají a často se v práci věnujeme zábavě, zatímco doma práci. O těch, kteří pracují z domova nebo se porůznu živí na volné noze (jejich počty každoročně stoupají), nemluvě, u nich to platí dvojnásob.

Shrnuto: svátkem, kdy se nepracuje, oslavujeme práci (!) a v ní něco, co buď přímo nesnášíme, nebo k tomu máme přinejmenším rezervovaný vztah.

Přiznám se, že státní svátky moc nemám rád. Hromadná doprava jezdí jako v neděli (tj. prakticky vůbec), většina obchodů, úřadů a institucí má zavřeno, takže volný den nelze ani využít k dohánění restů a jeden den volna zas nestačí na nějaké větší akce. Aspoň že je venku hezky a díky Karlu Hynku Máchovi má ten první máj ještě úplně jiný význam.

Foto: Tomáš Nosil

Autor: Vojtěch Varyš