Kanibalové na levici

26.08. 18:20 | Autor: Lukáš Bek

Prezident Miloš Zeman při rozhlasových Hovorech z Lán.

Levice má geniální schopnost sebedestrukce. Dnes už je jasné, že Miloš Zeman nechce sociálním demokratům jen tak okopávat kotníky, ale rovnou si je podmanit. A ČSSD si to masochisticky nechává líbit. Bratrovražedná válka těsně před volbami je přitom to nejhorší, co mohlo stranu potkat.

Ne že by pravice byla klubem Rychlých šípů. Jenže ve strategických momentech dokázala v minulosti zachovat chladnou hlavu. Třeba před minulými sněmovními volbami v roce 2010. TOP 09, největší rival ODS, vznikla v době, kdy občanské demokraty vedl Mirek Topolánek, dá se říci osobní přítel stvořitele topky Miroslava Kalouska.

Ačkoli se pravici nedávaly velké šance, hlasy pro ni se - rovněž díky Věcem veřejným vytvořeným za pomoci kmotrů ODS - sčítaly. Skutečnost, že pravostředové strany povolební 118mandátovou většinu promrhaly, už je jiný příběh. Naopak SPOZ již tehdy se vymezující proti ČSSD s nezanedbatelným ziskem 4,33 procenta sociálním demokratům, potažmo komunistům prokazatelně hlasy ubrala.

Prezident Václav Klaus sice mnohdy na ODS nenechal nit suchou, ale o otevřenou intervenci se nikdy nepokusil. Například nemilovaného Mirka Topolánka v zájmu pravice jako celku opakovaně jmenoval premiérem.

Je prezident levičák?

Zdá se, že atmosféra v ČSSD místo logického (byť jen předvolebně předstíraného) zklidnění naopak houstne. Naposledy na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru podle Práva Sobotka zvažoval rezignaci kvůli "podrazu", který na něj ušil Zemanovec Zdeněk Škromach. Ten prosadil, aby se o Sobotkově nominaci na premiéra hlasovalo tajně. Předseda s 57 procenty hlasů prošel s odřenýma ušima, a to neměl protikandidáta. Jistě se do voleb dočkáme dalších "demonstrací jednoty", takže potenciální voliči ČSSD si nebudou jisti, jaké straně by vlastě případně dali hlas.

Čím to je, že levice se chová tak sebezničujícím způsobem? Je důvodem jen mnohokrát popsaná osobní nevraživost až nenávist mezi Zemanem a spol. na straně jedné a lidmi jako Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek či Jiří Dienstbier na straně druhé? Nebo platí, že mezi oběma tábory je nepřekonaná propast, jak je o tom přesvědčena část levicových intelektuálů typu "dienstbierovce" Jakuba Patočky?

Tvrzení, že Miloš Zeman vlastně není žádný levičák, je oprávněné jen částečně. Často je připomínána jeho privatizace bank, odpor k ekologii, feministkám, homofobie, ale také názory v zahraniční politice, za něž by se nemusel stydět mnohý pravicový jestřáb. Zeman (na rozdíl od Klause) podporoval politiku George Bushe mladšího v Afghánistánu a Iráku a za přirovnání někdejšího palestinského vůdce Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi ho chválili i takoví ultrapravičáci jako Roman Joch. Příklon k Rusku už není projevem levicovosti, ale právě naopak - dnes k němu vzhlíží ultrakonzervativci jako k naději, zatímco obamovské Spojené státy jsou pro ně symbolem úpadku.

Jenže co zajímá voliče v Česku mnohem víc? Určitě třeba názory na domácí ekonomiku. A v hlavních bodech, jako je progresivní zdanění či majetková přiznání, se Zeman s ČSSD shodnou. Sociálním demokratům tak nezbývá než utlumit vášně a až příliš okatý boj o moc (což platí pro obě strany) a pokusit se o co nejméně bolestivý kompromis s Hradem.

Foto: ČTK

Autor: Lukáš Bek