Jiří Peňás: Šerifové a my

06.06. 12:03 | Autor: Jiří Peňás

Tento sloupek by chtěl připomenout právě minulý týden uplynulých sto let od narození nejslavnějšího pistolníka klasického Hollywoodu Johna Wayna. Rád by též byl příspěvkem k česko-americkému přátelství, které, zdá se, prochází krizí.

V padesátých letech byly natočeny dva asi nejkrásnější westerny: nejprve v roce 1952 V pravé poledne a pak v roce 1959 Rio Bravo. V prvním Wayne nehrál, roli šerifa svěřil režisér Fred Zinnemann neméně úžasnému Garymu Cooperovi. Děj je notoricky známý, ale připomenu jej. Šerif Kane se právě oženil s kvakerkou Amy (hraje ji Grace Kellyová) a hned po obřadu se chystá navždy opustit klidné a spořádané městečko, kde léta šerifoval. Vtom přijde telegram, že poledním vlakem se má po letech vrátit gangster Frank Miller, kterého Kane kdysi dostal do vězení za vraždu. Je jasné, že Frank se přijel šerifovi pomstít a že si na to přivede celou bandu. Všichni novomanželům radí, aby co nejrychleji z městečka ujeli, koneckonců to stejně měli v úmyslu. Co ale udělá šerif Kane? Sotva vyjedou z města, Gary Cooper si uvědomí, že takhle se zlu ustupovat nesmí. Vrátí se – samozřejmě v naději, že občané města, kteří mu vděčí za klid a pořádek, se postaví po jeho bok. Zle se ale zmýlí. Nikdo s ním jít nechce, jeden přítel za druhým se vymlouvá, mají najednou na věc jiný názor, někteří se už dokonce i na lotra Franka těší, neboť s ním šly lépe kšefty. Šerif zůstane zcela sám, hodiny tikají a vlak, kterým přijíždí Frank, se blíží. Gary Cooper s tváří staženou žaludeční nevolností rychlým krokem přechází po ztichlém městečku, jen za škvírami oken tuší, že ho sledují oči poctivých obyvatel, čekajících, jak to dopadne. Je ale odhodlán zůstat do konce. Není náhoda, že V pravé poledne natočil Rakušan Zinnemann, vlastně náš krajan – narodil se rovněž před sto lety ve Vídni.

Rio Bravo režíroval Američan Howard Hawks a šerif John T. Chance (John Wayne) v něm stojí před podobným úkolem jako Gary Cooper. Musí odrazit bandu desperátů, kteří chtějí z obecné šatlavy vysvobodit svého kumpána. Nebude to jednoduché, zločinci jsou v přesile, ale rozdíl je v tom, že americký šerif nemůže nikdy ve svém spravedlivém boji zůstat sám. Americkou vlastností je nenechat druhého ve štychu, tedy alespoň tak si to myslel režisér Hawks i Wayne, kteří V pravé poledne považovali za velmi neamerický western. Na pomoc šerifovi Chancemu se postaví místní opilec, mladý kovboj a starý mrzák. Není to nijak oslnivá sestava, ale lepší něco než nic.

Není třeba dodávat, že v obou filmech budou desperáti potřeni. Šerifové střílejí rychleji. Gary Cooper zastrčí svůj kolt, vezme do náruče Grace Kellyovou a bez jediného slova opouští své zbabělé spoluobčany, kterých je najednou plná náves. John Wayne hodí pušku přes rameno a s tím svým neodolatelným úsměvem, podobajícím se šklebu, odkráčí s přáteli na sklenku whisky.

Vyberme si.

Autor: Jiří Peňás