Jiří Dědeček: Alkohol a veřejná prostranství

17.04. 07:00 | Autor: Jiří Dědeček

V Ústí nad Labem už je zakázáno pít alkohol na veřejnosti. Stejný zákaz by měl platit od 1. července i v Praze. Člověk, který jako já prožil kus života v historickém centru hlavního města, ví o opilcích na veřejných prostranstvích své.

Když se jednou jeden z nich opíral o historickou fasádu našeho starožitného domu poklidně při tom moče, přistoupil jsem k němu a nakopl jsem ho do prdele. Nijak surově, jenom tak, aby druhou chytil čelem o mantinel. Zděšeně se ke mně otočil (samozřejmě pouze hlavou přes rameno) a povídá: No co, když to neudělám já, udělá to tady někdo jinej. Pravil jsem, že se mnou se to má stejně.

Já nemám opilce rád ani na veřejných prostranstvích, ani mimo ně. Anděl, Florenc, náměstí Míru, Národní třída, Palmovka, Vltavská, Vrchlického sady. A co dál? A odkud a kam až? Protože mně opilci vadí i v restauracích - jejich těžký krok, pivní dech a dřevěný jazyk už mi nepřipadá pitoreskní jako před lety, o filozofických kydech ani nemluvě.

Samozřejmě by mě ale mrzelo, kdyby celá vyhláška byla pouze bičem na bezdomovce. Protože kupříkladu zástupce šéfa ústecké městské policie přiznává, že zákaz popíjení alkoholu je namířen především proti nim. Ti sice jen těžko zaplatí pokutu, ale vyhláška strážníkům umožňuje, aby je z místa vykázali. Jenomže kdyby bezdomovci mohli chlastat doma, jistě to rádi udělají...

Ačkoli příroda je příroda - co když to zničehonic přijde i na mě, co když například dostanu chuť na první jarní lahváč zrovna ve Vrchlického sadech? Napaří mi pokutu tisíc korun na místě, nebo třicet tisíc ve správním řízení. To už se mi tedy spíš vyplatí pít za volantem. Titulek včerejších médií volá Alkohol ovládl české silnice! A proč ne? Když nesmím v parku, za volantem mi to zakázat nemůžou. A rozhodně mě to přijde laciněji.

Ve filmové pohádce Pyšná princezna si Bohuslav Čáp jako odbojný švec odbíhá ilegálně zazpívat přes hraniční čáru. Našinec si bude muset počínat podobně - například odskočit si z náměstí Míru do ústí Francouzské, požít a zase se vrátit do té smutné zóny.

Foto: Profimedia.cz

Autor: Jiří Dědeček