Jejich záchranné čluny

09.10. 19:00 | Autor: ČTK

Dlouhé odcházení Jaromíra Drábka (TOP 09) z ministerstva práce a sociálních věcí se v očích veřejnosti rázem vyjasnilo. Musí za každou cenu spustit druhý pilíř důchodové reformy či pro to aspoň vytvořit fortelné předpoklady. I kdyby se Václav Klaus uvetoval k smrti. Až se podaří vysát průběžný penzijní systém (tři procenta na hlavu) i obrátit kapsy lidí (dvě procenta z dosavadních odvodů), pak ať Drábka klidně na chvíli třeba i zavřou. Bude mít do smrti vystaráno; finanční kapitál umí být vděčný. Potud spiklenecká teorie, mezitím zlidovělá.

Těžko ji vyvracet. Prezident vetoval jen prováděcí zákon důchodové reformy, nikoli sám projekt, jak vytunelovat stáří (či současnou životní úroveň, anebo spíš obojí) nynějších aktivních generací. A tak Drábek zadal právníkům, aby zjistili, zda je možné "spořicí pilíř" spustit i bez prováděcích předpisů. A že prý to možné je, "byť s velkým rizikem... To, že není prováděcí zákon, vás jako občana nemusí zajímat," řekl ministr tazateli z ČTK, zajisté mladému a pilně spořícímu.

To se podívejme! Ani velké riziko nás nemusí zajímat, natož nějaká umrněná prováděcí tentočka. A už vůbec je zřejmě v této souvislosti nezajímavý fakt, který v úterý vyložil v deníku E15 japonský ekonom Motohiro Sato. Zasluhuje si úplný citát:

"Dokonce se (v Japonsku) objevilo několik skandálů, kdy penzijní fondy nedokázaly dosahovat výnosů, které klientům slibovaly, a tak ve výkazech uváděly lživá čísla o své finanční situaci. Jeden penzijní fond už kvůli ztrátám zkrachoval. Není vyloučeno, že se to v budoucnu bude stávat častěji. Nízká výnosnost penzijních fondů bude čím dál větším problémem, protože když máte nízké výnosy, nemůžete klientům vyplácet vysoké penze." Potud Sato, profesor na univerzitě Hitocubaši.

Díky, Motohiro, za výhled do budoucnosti, kterou nám připravují vládní motovidla. Nutno ovšem říci, že roli nevidoucích chaotů stavějí jen na odiv, zatímco uvnitř vychytrale kalkulují. Uvažují seriózně, se vší určitostí takhle: "Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Musíme mít zisk, a to okamžitý, tady a teď. Po nás potopa."

Skutečné hodnoty

Je to vcelku prosté. Penzijní účty zmermomocnělé klientely nepředstavují automaticky žádné budoucí hodnoty. Jsou to pouhé - samy o sobě bezcenné - poukázky na hodnoty. Výnosy z nich budou jen takové, jaké hodnoty budou vytvořeny a jaké tedy budou po ruce v den "D", kdy se hromadění peněz přesmekne ve "výplaty". Hodnoty se nevytvářejí bleskovými burzovními spekulacemi pomocí tupých digitálních algoritmů. Ani pomocí tupých škrtů a úspor. Hodnoty vytváří užitečná a směnitelná lidská práce. Pátý rok světové krize, (ne)růstových houpaček, prohlubujících se deficitů, zažraných stagnací a notorické nezaměstnanosti zejména mladých lidí - tedy těch, kteří si na penzi mají spořit nejdéle a nejmourovatěji - optimismem nikoho zrovna nenaplňuje.

Vlády navíc dělají, co mohou, aby do budoucna ekonomický - tedy materiální a hmatatelný - základ budoucích hodnot, a tím i důchodů, podlomily fiskální disciplínou, faktickým sešlápnutím růstové brzdy, zkrátka "odpovědností". Jak je to nezodpovědné, vidí celý svět, celá Evropa i veškeré české luhy a háje. Jde to do háje.

V pondělí zveřejněná čísla ukázala, že nezaměstnanost u nás v září vzrostla a volných pracovních míst ubylo. A že naši ekonomičtí a vládní hlavouni ztratili poslední - beztak od počátku mylnou - záruku, že nás zachrání růst průmyslu orientovaného na export. Houby s octem! Průmyslová výroba už v srpnu meziročně klesla o tři procenta. A stavebníctví, spolehlivý indikátor - důlní kanárek ekonomického bezpečí - je skoro ve volném pádu. Leží tam v oboře, nožky má nahoře.

Kdepak naše penze! Tak ještě honem přihrát něco kamarádíčkům, usmířit velkým soustem finanční pány světa, zamknout všechny "socky" v podpalubí a nakoupit si místa v záchranných člunech. Necháme je nastoupit?

Foto: Robert Sedmík

Autor: ČTK