Hodně blbá nálada

Když na začátku 90. let prezident Václav Havel v rozhlasových Hovorech z Lán poprvé použil sousloví blbá nálada, zdálo se to mnohým přemrštěné. Premiér Václav Klaus nesouhlasil zuřivě. O pár let později v době takzvaného sarajevského atentátu chodil po mítincích a ptal se lidí, zda mají také jako na Hradě blbou náladu. A oni hlasitě volali, že nééé! Dnes by nejspíš ani z voličů ODS podobná erupce optimismu nevytryskla.

Současný předseda vlády Petr Nečas říká, že tu máme blbou náladu v ekonomice. Ale ona je blbá celkově a není to jen blbá nálada, nýbrž, jak to říct slušně, velká naštvanost. A do toho ještě lobbista Marek Dalík, zatčený a hned soudem propuštěný na svobodu.

Skoro to vypadá, jako by tato patálie přítele mocných byla zinscenována temnými silami rozeštvávačů, jimž Václav Klaus připsal vinu za svůj nejnovější, tedy chrastavský "atentát". Posiluje již tak velmi silný pocit, že v Česku přes veškerou snahu "hodné" části orgánů činných v trestním řízení za delší provaz stále tahají kmotři, jejich kamarádi a ochránci.

Tohle zklamání bude mít zřejmě větší dopad na blížící se krajské a senátní volby, než kdyby Marek Dalík zasedl do vazební věznice po boku Davida Ratha. První chtěl údajně uloupnout bratru půl miliardy korun, druhého chytli se sedmi miliony v krabici. Potvrzení, že se k šíbrům přistupuje selektivně?

Je samozřejmě třeba připomenout dvě věci. Soudkyně v Praze 4 se musela držet litery zákona a my prostě z nedostatku informací nemůžeme posoudit, jaké všechny důvody ke svému rozhodnutí měla. V případě Dalík také nelze předpokládat nějaké zastání zrovna od Petra Nečase, o němž sám lobbista ještě za šéfování svého přítele Mirka Topolánka hovořil jako o člověku, který mu ve strukturách ODS nejvíc ničí život.

Boj s korupcí vládě navzdory

Jenže tady jde o mnohem víc. O ledovec, jehož je Dalík momentálně viditelným vrcholem. Není totiž pravda to, co opakovaně prohlásil právě Petr Nečas, tedy, že jeho vláda rozpočtové zodpovědnosti a boje proti korupci umožnila stíhání velkých ryb.

Je všeobecná shoda na tom, že policistům uvolnily ruce změny na státním zastupitelství. Připomeňme, že výměnu "zametačky" Renaty Vesecké za Pavla Zemana umožnil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak zařídil (jeho nástupce Pavel Blažek neměl kvůli tlaku veřejnosti na vybranou) instalaci Lenky Bradáčové do čela pražského vrchního státního zastupitelství. Pospíšil byl po zásluze potrestán vyhazovem z vlády.

Druhým krokem, který pravděpodobně vedl k rozčeření korupčních vod, byly změny v policii. Ač nemusíme mít valné mínění o bývalém policejním prezidentovi a už vůbec ne o představitelích Věcí veřejných, byl to jimi prosazený Petr Lessy, kdo zrušil nařízení, podle něhož detektivové museli nahoru hlásit každé vyšetřování ještě před jeho zahájením. Lessy pak dosadil do funkce šéfa Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáše Martince. O něm se teď šíří (a netvrdí to jen Radek John), že má být, stejně jako Lessy, odstřelen. Kdo by pak věřil řečem o dobře nastartovaných změnách?

Možná to ale je s tou blbou náladou podobně jako s povodněmi a jinými přírodními katastrofami. Těch prý nepřibývá, jen se o nich víc píše a mluví. Stejně tak se před nějakými patnácti lety nadávalo leda tak po hospodách, zatímco teď k tomuto účelu vymysleli internet. Víc uvidíme po volbách.

Čtěte dále

další zprávy