Donald Trump jako Adolf Hitler?

11.03. 19:30 | Autor: - red -

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump.

Nad příčinami úspěchů Donalda Trumpa se zamýšlí americký profesor Ralph Nurnberger v komentáři napsaném pro časopis TÝDEN:

Mí studenti na Georgetownské univerzitě se často ptali, jak se Hitler a nacisté mohli v Německu dostat k moci. Bývali hotoví z toho, jak se něco takového mohlo stát v jedné z nejrozvinutějších a nejkulturnějších společností světa. Ponechme nyní stranou, jestli je přímé přirovnání Donalda Trumpa k Hitlerovi přesné. Jeho kampaň jasně ukazuje, jak může demagogický oportunista zneužít rozdělené země.

Přestože si naprostá většina amerických voličů myslí, že Trump je jako prezidentský kandidát nepřijatelný, je stále pravděpodobnější, že získá republikánskou nominaci. V listopadových volbách bude chtít vést stranu, proti jejímž vedoucím představitelům nyní vystupuje. Hitler se dostal k moci poté, co získal ve volbách pouze asi třetinu hlasů. Podobně získává Trump asi třetinu hlasů v republikánských primárkách a na volebních shromážděních.

Na snímku kniha Donalda Trumpa s názvem Trump, jak zbohatnout. Vzhledem k tomu, že má stále čtyři protivníky, může si dovolit ztratit téměř dvě třetiny hlasů, a stejně jich bude mít dost na to, aby získal většinu delegátů. Zdá se, že na červencovém nominačním sjezdu v Clevelandu bude mít dostatek delegátů, kteří ho podpoří.

Německo-židovská filozofka Hannah Arendtová se vzestupem Hitlera a nacistů detailně zabývala. Psala o "banalitě zla" - o situaci, kdy ti, kteří se domnívali, že Hitlerův vzestup je strašný, nevznesli žádné námitky, dokud nebylo pozdě. Věděli, že zlo je zlo, ale usnadnili ho, když věci viděli beznadějně.

Mezi hlavní viníky patřili v předhitlerovském Německu novináři a jsou jimi i dnes v Americe. Nepoukazují na lži a nebezpečí ukryté v jasně formulovaných programech. Trumpův šokující přerod z moderátora reality show k republikánskému favoritovi není nějakou náhodnou a bizarní hříčkou osudu. Potřeba produkovat zprávy 24 hodin denně vede k tomu, že celebritám, jako je Trump, je věnována zvýšená pozornost. Jeho šaškárny sledovanost ještě zvyšují. Novináři se opakovaně zabývají každou hrubou a krutou věcí, kterou Trump vypustí z úst, aniž se vážně zabývají jeho lžemi a rasismem.

Trump také očividně rozumí podstatě argumentů, jaké používal Hitlerův ministr propagandy Joseph Goebbels. Ten postuloval, že čím větší lež, tím více lidí jí bude ochotno uvěřit. Takže když Trump neříká pravdu, lidé tyto lži nakonec přijmou. Věří, že by vše neopakoval, pokud by to nebyla pravda. Trump nevede proto, že by svoje myšlenky, jež jsou konzistentní a přímé, maskoval. Nikdo z jeho podporovatelů nemůže říct, že nevěděl o etnicky a nábožensky výbušném obsahu Trumpovy rétoriky.

Trumpova kampaň je založena na podezřívání a nerozumu. Povzbuzuje předsudky vůči muslimům, Hispáncům, Židům, novinářům, všem, kteří zpochybňují jeho motivy. Ponižuje válečné hrdiny, ženy a handicapované. Říká, že by dal napříč kontinentem postavit Mexičany zaplacenou zeď. Že by vyhostil jedenáct milionů ilegálních imigrantů, zničil základy světového obchodu, syrské uprchlíky poslal zpátky do válečné zóny, zakázal imigraci muslimů do USA a zvážil jejich registraci. Jeho návrhy zabývající se konkrétními problémy pak obecně nedávají smysl nebo jsou naprosto nerealistické. Plán, jak vylepšit systém zdravotní péče, je zrušit takzvanou Obamacare a nahradit ji "něčím úžasným", nicméně dosud nespecifikovaným. Řekl, že by dal Medicare (národní program zdravotního pojištění pro seniory či tělesně postižené, pozn. red.) pravomoc vyjednávat cenu léků na předpis, což by podle něho přineslo úsporu 300 miliard dolarů. Je to matematicky nemožné. Výdaje Medicare na léky na předpis činily v roce 2014 78 miliard dolarů.

Na transparentu odpůrkyně republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa čteme: Pane Trumpe, pro váš fanatismus zde není místo. Slibuje, že zvedne růst ekonomiky na šest až sedm procent, zatímco FED předpovídá dlouhodobou míru růstu HDP kolem dvou procent. Nestranické Centrum pro daňovou politiku odhaduje, že Trumpem navrhované snížení daní by stálo 9,5 bilionu dolarů během deseti let. Kongres by musel omezit výdaje o dvacet procent jen proto, aby vrátil rozpočet do rovnováhy.

Voliči by měli zvážit, co by se stalo, kdyby byl Trump skutečně zvolen prezidentem. Stojí za zamyšlení, jak by v Oválné pracovně reagoval v konfrontaci s faktem, že jeho zjednodušené sliby jsou nedosažitelné. Jak by nakládal s Kongresem? V další analogii s třicátými lety můžeme uvažovat o tom, jaké etnické nebo náboženské skupiny by označil za viníky svých neúspěchů. Co by podnikl, aby odvrátil pozornost lidí od své neschopnosti?

Dále je důležité vzít v potaz zahraničněpolitické důsledky Trumpova vítězství. Spojené státy vedené takovým prezidentem by se mohly ocitnout v izolaci od svých vlastních spojenců. Naprostá většina obyvatel a vůdců zemí, jež jsou vůči USA nejpřátelštější, už Trumpovu zaslepenost předsudky a rasismus odsoudila. Přes půl milionu Britů podepsalo petici, která vedla ke schůzi parlamentu, na níž byly jeho názory zkritizovány. Jeho cesta do Izraele musela být kvůli rasistickým výrokům zrušena. Katolíci v Americe a po celém světě jsou zděšeni Trumpovou konfrontací s papežem Františkem.

V této fázi primárek se zdá, že nominaci Demokratické strany získá Hillary Clintonová. Její dalekosáhlé zkušenosti nedávají pochyb, že by v Bílém domě vládla jistou rukou, na rozdíl od Trumpa.

Trump i Clintonová se budou snažit zdůraznit slabosti toho druhého. Lze očekávat, že volební kampaň bude patřit mezi nejnegativnější a nejzlomyslnější v americké historii. Je příliš brzy předvídat výsledek takového souboje, ovlivnit ho může množství nepředvídatelných událostí. Doufejme však, že si do listopadu většina Američanů uvědomí, že poslat do Bílého domu někoho s názory a temperamentem, jako má Trump, by mělo být nemyslitelné.

Ralph Nurnberger (69)

Léta přednášel mezinárodní vztahy na prestižní Georgetownské univerzitě. Souběžně působil v zahraničním výboru Senátu či jako poradce demokratických kongresmanů, zejména pro tematiku Blízkého východu. Pracoval v Americko-izraelském výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), což je jedna z nejsilnějších lobbistických skupin v USA. Napsal knihy Lobbování v Americe či Rostoucí moc Kongresu a přispíval do předních akademických i zpravodajských publikací. Před časem založil vlastní poradenskou firmu Nurnberger & Associates.

Foto: ČTK/AP , Brynn Anderson, Wilfredo Lee, Tracy Lazaro-Baxley

Autor: - red -