Chytří jako rádio

31.07. 06:15 | Autor: Jaromír Slomek

Je meloun ovoce, nebo zelenina? Byl Napoleon skutečně malý? Tyto záhady se snaží objasnit knižní soubor Kde má cvrček uši aneb Chytrej jak rádio.

Říkávalo se to posměšně, nikoli obdivně, stále ještě se tento frazeologismus dá zaslechnout, i když zenit už má za sebou. Nyní ho Radioservis uplatnil v názvu knižního souboru krátkých poučení z různých oborů. Jmenuje se Kde má cvrček uši aneb Chytrej jak rádio a má 310 stran.

Vendula Prokůpková s osmičlenným kolektivem (Josef Baxa, Irena Buršová, Tomáš Dufka, Ondřej Franta, František Marčík, Martina Poliaková, Dušan Radovanovič a Zuzana Kubišová) předkládá v písemné podobě to, co jsme dosud mohli jen slyšet: Encyklopedii Radiožurnálu, vysílanou v sobotu a neděli "už téměř rok", jak píše v krátké předmluvě šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Podle něho se jednotlivé příspěvky "zabývají novými či neznámými fakty a fenomény z oblasti historie, medicíny, kultury, přírodních, ale třeba i společenských věd". Měl to povědět jinak: příspěvky se zabývají fakty starými i novými. A možná mohl vysvětlit, co jsou to "neznámá fakta" a jak se jimi "mladí lidé, kteří při výkladu témat pracují s nejnovějšími informačními zdroji", což se snad rozumí samo sebou, dokážou zabývat, když jsou neznámá. Místo toho nám rozšafně prozradil: "Žijeme v informačním věku, v době charakterizované rychlým tokem informací, kdy není ani tak důležité si všechny informace pamatovat, nýbrž umět s nimi pracovat." Podívejme!

A pak už to jede, co stránka, to jeden výklad. Kde má cvrček uši? Proč mají pokladničky tvar prasátka? Kolik má žížala srdcí? Jsou banány radioaktivní? Mohou muži kojit? Je meloun ovoce, nebo zelenina? Kdo vynalezl kuličkové pero? Odkud pochází označení bikiny? Proč nemůžeme vkládat kovy do mikrovlnky? Byl Napoleon skutečně malý? Je pravda, že špenát obsahuje hodně železa? Proč je pátek třináctého nešťastný den? Kolik sní člověk za svůj života jídla? Jaký je rozdíl mezi číslem popisným a orientačním a podle čeho se určují? Který stát má čtvercovou vlajku? Jaké slovo se nachází na poslední stránce slovníku? Kolik se nám v noci zdá snů? Co se stane, jíme-li příliš mnoho mrkve? Proč máme (míněno Proč míváme, pozn. J. S.) husí kůži? Mají sloni sloní paměť? Proč Jaroslav Hašek pojmenoval hrdinu své knihy Švejk? Jak rychle roste bambus? Atd.

Nabízí se tady prý to, "co se v běžných encyklopediích nedočtete". Ano, leccos opravdu "nikde" není - a ani nebude. Třeba odpověď na výše citovanou otázku po jméně Haškova hrdiny prostě nelze dát. A ptát se jako knížka Kde má cvrček uši ("Byl Haškův Švejk skutečně jen fiktivní postavou? Nebo se Jaroslav Hašek inspiroval i skutečnými osobnostmi?") nemá smysl. Svět románu je jen fiktivní, i kdyby všechny postavy měly jména "ze života". Bádat, jakými osobami se Hašek při tvorbě inspiroval, je pošetilé. Jenže hned na vedlejší stránce je položena a zodpovězena otázka, proč se pro úspěšné filmy používá termín blockbuster. To už je lepší, takové slovo opravdu už i v češtině běhá a asi málokdo ví, kde se vzalo. Naopak vědět nepotřebujeme, kolik amerických prezidentů přežil Fidel Castro, a pokud snad někdo ano, lehce si to spočítá, kvůli tomu si tuto knížku pořizovat nemusí. Otázka, proč nemůžeme vkládat kovy do mikrovlnky, je jedna z těch špatně položených. Přece můžeme, avšak ke své škodě. "Co má společného česká státní hymna s ševci?" ptají se autoři a vzápětí poučí o Fidlovačce. Ale to tady ví každý školák! Nebo už ne? Jenže jinde zase čteme, co vědí v lepším případě jen romanisté: "Jak se ve Francii říká francouzským polibkům?" Hle, kuriozitka do stolní společnosti.

V úhrnu směs otázek různé závažnosti a odpovědí různé kvality ("Proč má ementál oka? Vzpomínáte na kreslené seriály, v nichž se dírami v obrovských kusech sýra prokousávají myšky? Musíme zklamat ty, kteří věřili, že oka v tomto tradičním švýcarském sýru jsou dílem právě myší."). Bohužel jsou tu i chyby věcné a ještě více jazykových, to se příručce s osvětářskými ambicemi nesmí stát. Ulm není "statisícové město" (str. 148), nýbrž stotisícové, postava z Fidlovačky se nejmenuje "Mastlíková" (str. 178), Příruční slovník jazyka českého není "o devíti dílech z roku 1957" (str. 198); skřípe to leckde: "koaly uchopují svoji potravu" (str. 18, správně "koalové", koala je maskulinum, byť se jedna pražská hospoda jmenuje Tlustá koala), Ludvík XIV. "vystavil nové budovy" (str. 182), "snězeného" (str. 226); pravopis "Formule 1" (str. 31) či "Kačer Donald" (str. 79) je nesprávný. Atd. O interpunkci lépe nemluvit. Jinak docela dobrá knížka. Třeba do vlaku nabírajícího zpoždění.

Foto: Montáž J. Vokálek (TÝDEN.CZ)

Autor: Jaromír Slomek