Přepsaná historie

02.05. 00:00 | Autor:

Skončila hokejová liga a s ní televizní studio Buly, jehož úvodní a závěrečná znělka hlasem Roberta Záruby neúnavně vyzývala fanoušky, aby přepsali dějiny. Památný komentátorův výkřik ze závěru hokejového turnaje v Naganu je samozřejmě třeba brát ne se špetkou, ale s kyblíkem soli. Věcnou nesprávnost a logickou vyšinutost - kdo by měl vlastně historii přepsat, neučinili-li to sami hokejisté? - by mu vyčítal jen nenapravitelný škarohlíd. (Češtinu na skřipci by velmi znepokojilo, kdyby se na veřejnost dostal její emotivní komentář kteréhokoli utkání českých a ruských hokejistů.)

Za osm ponaganských let se však přepisování dějin leckomu natolik zalíbilo, že je div, že vůbec nějaké zbyly. Francouzský automobilový závodník Sebastian Loeb nejprve přepsal historii Švédského rallye a poté "znovu přepsal historii" na Korsice; Olympique Lyonnais přepsal dějiny francouzské fotbalové ligy; Jakub Janda přepsal historii skoků na lyžích; Lukáš Bauer přepsal historii v Pragelatu; dějiny přepisovali basketbalista James, cyklista Armstrong, Šťára Pardubice, fotbalisté Slovanu Liberec, vytrvalostní běžec Kenenisa Bekele a stovky dalších. Včetně Hronova, jenž porazil Jičín, je-li co věřit lokálnímu tisku.

Jako každá inflace, ani ta přepisovací není bezproblémová. Co se například stane, když se někdo zapíše nesmazatelným písmem do historie, již pak někdo jiný přepíše? Vzniknou tak snad dvě navzájem se proplétající sady dějin, obě nečitelné?

"Ti, kteří přepisují dějiny, se pravděpodobně částí mysli domnívají, že skutečně vkládají fakta do minulosti," napsal v eseji o nacionalismu George Orwell. Kdyby si tak protagonisté tohoto žánru chtěli onu část mysli nechávat doma, než jdou do práce.