Češi nezezelenali

13.03. 00:00 | Autor: Martin Fendrych

Minulé pondělí agentura Factum Invenio zveřejnila čerstvou volební prognózu: a zase by se do sněmovny dostala Strana zelených (SZ). Už po několikáté a podle různých průzkumů překonala pětiprocentní hranici. Tentokrát si vysloužila 7,9 procenta hlasů, což by jí hodilo sedmnáct poslaneckých křesel.

Co se to děje? Zezelenali Češi? Chtějí se začít omezovat, opravdu hodlají šetřit prostředí, v němž žijí? Uvažuje takhle málem desetina voličů? Zelených je najednou všude plno. Nezasloužil se o to jejich provokující program ani volba Martina Bursíka loni na podzim.
Stačilo, aby v průzkumu agentury STEM překonali pět procent.

Mít 4,99 nestačí; dokud v průzkumech SZ nedosáhla na potřebné kvorum, pro média skoro neexistovala. Zato teď se v novinách smrtelně vážně spekuluje: půjdou zelení s ODS, nebo s ČSSD? Jako by jejich existence tkvěla pouze v těchto dvou nikterak šťastných eventualitách. Proč náhle uspěli?

Analytici-výzkumníci tvrdí: protože je Bursík zkušený politik. Prošel více stranami a chvíli seděl ve vládě. Titíž „rozborníci“ ale zhusta lamentují, jak se v české politice opakují stále stejné tváře, a tvrdí, že lid nejvíce touží po někom novém. Pravdu mají v jednom: zelení přeskočili pět procent a volič ztrácí strach, že jeho hlas schlamstne někdo jiný.

Těžko říct, co SZ vyneslo. Po revoluci si tuhle západní značku zabrali estébáci, a neuspěli. Později přišli radikálové, z nichž asi nejlépe známe tvář Jakuba Patočky. Ani oni na pět procent nedosáhli. Loni radikály odstavil od válu umírněný pragmatik Bursík. Prošel Občanským fórem, Občanským hnutím, byl členem Svobodných demokratů, ministrem životního prostředí v Tošovského úřednické či spíš polopolitické vládě, posléze se dal k lidovcům, kde měl blízko k Cyrilu Svobodovi. Z KDU-ČSL vystoupil v roce 2003 a u zelených přistál v roce 2004. Nyní pátá štace v hnutích a stranách; Bursík je hledač, ne-li politický výletník.

Žádná vizionářská jiskra v oku, Bursík hovoří klidným hlasem. To stačí, aby měl Jiří Paroubek ze zelených pěkně nahnáno. Spočítal si, že to s ním a s komunisty dohromady nedají. A hned je strká do pytle s ODS. Je mu jedno, že Bursík jasně řekl: „Rovná daň je naprostý nesmysl.“

Na program zelení takřka osm procent potenciálních voličů pravděpodobně nenalákali. Podstatou každého zeleného projektu je omezování. Uznání, že přežírat se, maximálně konzumovat, žít bez ohledu na příští generaci vede do pekel. Tohle zřejmě již dlouho berou přesvědčení zelení, ale těch budou tak dvě až tři procenta. Kolik z těch nyní naměřených osmi procent zeleným nakloněných jen chce třeba důsledně třídit odpad? Kolik je ochotno přesedlat z auta na vlak, když vyrážejí v sobotu na výlet? Kdo je ochoten platit více za maso a vajíčka jen proto, aby zvířata méně trpěla?

Zelení jsou ultraliberální, ale pokud jde o krajinu, zvířata, lesy a energii, regulovali by stokrát více než kdo jiný. Není pro ně problém ani to, aby homosexuálové vychovávali děti. (To, že předminulý týden od tohoto tématu cukli, je jen taktika. Nechtějí dráždit čerstvě získané voliče a popudit případné koaliční partnery. Jinak jim představa Pepíka a Jirky vezoucích kočárek s čerstvě upečenou Boženkou jistě nevadí.) Kdyby ale získali rozhodující vliv, chránili by krajinu proti betonu a dálnicím, vlky proti turistům a naše pohodlíčko by bez pardonu omezili. Ne, program zelené ke sněmovně neposunul. Spíše souhra okolností.

Kyanidy vypuštěné do Labe z Lučebních závodů Draslovka v Kolíně a televizní záběry hejn ryb plujících břichem vzhůru. Tohle štve (zřejmě kromě zasloužilých „draslováků“) každého. A také hluboké zoufalství, do něhož diváka pravidelně uvrhávají přisprostle štěkavé debaty typu premiér Jiří Paroubek v. předseda Mirek Topolánek.

Češi nezezelenali. Většina z oněch osmi procent potenciálních příznivců SZ má do vůle šetřit životní prostředí a omezovat sebe samé ve prospěch budoucích generací zřejmě hodně daleko. Martin Bursík je spíše politický Emil Holub než Joschka Fischer, donedávna šéf německých Zelených. Ale v české partajní nudě a beznaději slouží zelení jako alternativa. A to jim zatím stačí.

Autor: Martin Fendrych