Oldřich Kaiser: Moje cena je sto milionů korun

05.06. 12:15 | Autor:

Palcové titulky ho pronásledují v jeho alkoholických excesech či fanfaronských taženích po veřejných domech. Nepalcové titulky nedají dopustit na jeho nesčetné humoristické scénky, v nichž exceluje s hereckým dvojčetem Jiřím Lábusem - role Čulibrka nebo Vozemboucha jsou legendární.

Paleta 55letého oslavence Oldřicha Kaisera je ale mnohem pestřejší. Populární herec rozhodně nezapadá do žádné šablony. S puncem génia to ani nejde.

Oldřich Kaiser hraje bez ohledu na početnost a složení publika, tvoří, kdykoliv má náladu. Vděčnými diváky jeho hereckého chrlení se tak například stali i překvapení noční hlídači v jisté pražské pasáži. Před jejich udivenými zraky se odkudsi ze tmy zjevila plazící se postava nosem před sebou postrkující džbánek s vínem.

K TÉMATU: Herec Oldřich Kaiser slaví pětapadesátiny
Anglický král dorazil do amerických kin

"Co se děje?!" nechápali.

"Co by," sebejistě opáčil plížící se herec, "dostal jsem novou roli Meresjeva, a tak se připravuju."

Recesistické sklony, bryskní humor a lásku k improvizovaným scénkám uplatnil Oldřich Kaiser v pořadech Možná přijde i kouzelník, Ruská ruleta nebo ve stále aktuálním nekonečném seriálu o rodince Tlučhořových. "Asi budu za blázna, když řeknu, že kvalita herectví byla za minulého režimu vyšší. Všechno se do hloubky promýšlelo, přístup zúčastněných byl daleko profesionálnější. I nejkratší scénky se zkoušely. Dnes se většina věcí jen tak v rychlosti nahazuje. V tom nevidím smysl, nebaví mě to," říká o většině současné seriálové tvorby.

Stejně chladně odmítá účinkování v reklamách. "Nejsem billboard, ale herec. Pokud mám někdy účinkovat v reklamě, tak jedině za sto milionů. To abych se zabezpečil, protože pak už bych nikdy na jeviště nevlezl," říká Oldřich Kaiser. Netouží hodnotit jiné, jen sám sebe a svou práci. A tu bere nesmírně vážně. "Už jsem toho hodně odehrál a vzhledem k svému věku si můžu dovolit říct, že jsem dobrý herec. Mám talent, vím to."

Z bulvární novinářky si Kaiser udělal legraci

K řečem o bohémském životě a alkoholu, který při našich setkáních teče proudem, se s Kaiserem vracíme ještě jednou. To když se bavíme o filmech, v nichž hrál. Sám tu obhajobu z úst nevypustí, ale výčet rolí ji staví dostatečně výmluvně: Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě, Obsluhoval jsem anglického krále, Pouta či nejnověji Herzův Habermannův mlýn a mnohé další - copak obsáhlý seznam desítek rolí dokáže sepsat bezuzdný alkoholik? Koneckonců - o mnohém jistě svědčí i to, že si ho pro roli v připravovaném snímku Odcházení vybral i Václav Havel. Někdejší prezident by flákačem svůj filmařský debut jistě neohrožoval. "Havel je při natáčení velice lidský. Nikdy nezapomíná, že herci jsou především lidé. Mimo jiné se to projevuje i tak, že na nás myslí s pauzami na oběd nebo svačinu. Je to zajímavá zkušenost, natáčet s bývalým prezidentem," říká o své další práci Oldřich Kaiser.

Havel je podle Kaisera při natáčení velice lidský. Přes mnohé extrovertní role se Oldřich Kaiser médiím plaše vyhýbá. "Herec přece musí mít tajemství. Proč pořád odhalovat soukromí ložnic a vybavení obýváků," vysvětluje. Vztah Oldřicha Kaisera a bulvárních médií výstižně ilustruje kratičký rozhovor. Uskutečnil se při premiéře filmu Aleny Poledňákové Líbáš jako Bůh, v němž Oldřich Kaiser hraje jednu z hlavních rolí.

"Líbáte se rád?" ptá se redaktorka nejmenovaného deníku.

"No, já jsem čekal, že zase přijdete s něčím originálním, že...," okamžitě ji ironizuje Oldřich Kaiser. "No jistě! Když se to jmenuje Líbáš jako Bůh... Tyhlety otázky dostávám - říkám ano: Líbám, píchám! ... jako ďábel," pokračuje ve stejném duchu. A sarkasmem nešetří, ani když se redaktorka pídí po momentu, který by měl diváky nejvíce zaujmout. "Já si myslím, že je na tom nejvíc chytne to, že to má začátek, prostředek a konec," nešetří ji Oldřich Kaiser. Ač nemůže být zjevnější, že herec si z redaktorčiných otázek dělá legraci, zmiňovaný deník reportáž avizoval jako "pikantní odpověď ovíněného Oldřicha Kaisera".

Více o Oldřichu Kaiserovi si můžete přečíst v časopisu Instinkt, který vyšel 3. června 2010.

Foto: Tomáš Nosil, ČTK