Herec Jean Reno slaví šedesátiny

30.07. 06:00 | Autor: ČTK

Charismatický Jean Reno, herec drsného výrazu a sporé mimiky, který se proslavil nejen svými rolemi chladnokrevných zabijáků, ale také svým kamenným výrazem drsňáka se kterým se uplatnil i v mnoha komediích, včetně těch romantických, slaví dnes již své šedesáté narozeniny.

Minimalistickou hrou tváře připomíná jinou hvězdu francouzské kinematografie, Jeana Gabina. A i když Reno nepatří k hercům, kteří plní stránky magazínových rubrik, jako jeden z mála Francouzů je populární i v Hollywoodu a některé jeho role, zejména Viktor "čistič" z Brutální Nikity, jsou považovány za téměř kultovní.

Další legendární rolí tohoto charismatického dlouhána kterou si získal mnohé své fanoušky je nájemný vrah Léon ze stejnojmenného filmu, který pije mléko a stará se jen o svou květinu, dokud do jeho samotářského života nevpadne mladičká Natalie Portmanová. Tento sympatický zabiják, jehož stejně jako Brutální Nikitu, režíroval Luc Besson, otevřel Renovi brány Hollywoodu, kde si pak zahrál mimo jiné ve snímcích Francouzský polibek, Mission: Impossible, Godzilla, Ronin či Šifra mistra Leonarda.

Svůdník krásných žen Jean Reno. Pro Jeana Rena je prý však důležité po každém americkém filmu natočit jeden francouzský. "Můj styl života se od amerického velmi liší. Zvládnu tam nějakou dobu pobýt, ale pak se mi začne stýskat po olivových stromech na jihu Francie," tvrdí čerstvý důstojník Řádu čestné legie Reno, který byl v roce 2000 oceněn Evropskou filmovou cenou za přínos světové kinematografii. K jeho nejznámějším domácím filmům patří thriller Purpurové řeky, romantická komedie Láska po francouzsku (s Juliette Binocheovou), trilogie o putování středověkého rytíře v čase Návštěvníci či komedie Drž hubu! (s Gérardem Depardieuem).

Cesta k herecké kariéře

Jean Reno se narodil 30. července 1948 jako Juan Moreno y Herrera Jiménez v tehdy ještě francouzské Casablance (dnes Maroko), kam jeho španělští rodiče emigrovali před Frankovým režimem. Po smrti matky odešel jako sedmnáctiletý do Francie, kde díky službě v armádě získal francouzské občanství. Po vojně se živil všelijak, třeba jako řidič kamionu, a přitom studoval herectví na státní konzervatoři. "Navštěvoval jsem kurzy herectví, a přitom jsem neměl ani tušení, kdo byl Čechov nebo Moliere," vzpomíná Reno na dobu, kdy si změnil jméno.

Od roku 1974 začal vystupovat na divadelních prknech a o čtyři roky později stál poprvé před filmovou kamerou ve snímku Hypotéza o ukradeném obraze. Jen malou roli měl i v dalším filmu, dramatu režiséra Costy-Gavras Záře ženy, v němž si ale poprvé zahrál vedle herců velkého formátu - Romy Schneiderové a Yvese Montanda. V té době se také odehrálo jeho osudové setkání s tehdy začínajícím režisérem Lukem Bessonem, s nímž ho dodnes pojí velké přátelství.

Spolu s Bessonem natočili řadu filmů, zpočátku nepříliš úspěšných, ale pátý z nich vyhoupl Rena mezi hereckou elitu. "V té době mi sláva pořádně stoupla do hlavy a odešel jsem od ženy," vzpomněl Reno na úspěch dramatu o dvou potápěčích Magická hlubina (1988), kvůli němuž se naučil potápět prý až do hloubky třiceti metrů.

Podruhé se Reno oženil v roce 1996, kdy si vzal modelku Nathalii Dyszkiewiczovou, s níž má, stejně jako s první ženou Genevieve, dceru a syna. Jeho zatím poslední chotí je opět modelka, o 23 let mladší Zofie Borucká, kterou pojal za manželku před dvěma lety, den před svými narozeninami. Na svatbě v jihofrancouzském Baux-de-Provence byl i tehdejší ministr vnitra, dnes prezident, Nicolas Sarkozy.

Foto: Profimedia.cz