Zemřel spisovatel Ludvík Kundera. Bylo mu 90 let

17.08. 10:47 | Autor: - red -, ČTK | Aktualizováno: 17.08. 11:17

Ve věku devadesáti let dnes zemřel básník, dramatik, překladatel, literární historik a výtvarník Ludvík Kundera. Informovala o tom Česká televize.

Tvorba držitele řady prestižních ocenění Kundery je spjata s avantgardními směry, především surrealismem. Je znám také jako znalec a editor díla Františka Halase a překladatel německé literatury. Je bratrancem spisovatele Milana Kundery.

Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.

V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.

V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77.

Ludvík Kundera

Ludvík Kundera. Brněnský rodák Ludvík Kundera za sebou zanechal výraznou stopu v poezii, próze nebo výtvarném umění, významné jsou také jeho překlady z němčiny.

Na rozdíl od svého bratrance Milana Kundery, nejslavnějšího současného spisovatele českého původu, ale Ludvík Kundera nikdy neuvažoval o odchodu do zahraničí. Nevyužité příležitosti žít ve svobodnějších poměrech Kundera podle svých slov nelitoval.

Velkou část života strávil v ústraní v Kunštátě, městečku ležícím 30 kilometrů severně od Brna, kde poznal svou manželku. Postupem času se stal odborníkem na dílo jednoho z největších českých básníků 20. století, podílel se na uspořádání Halasových pětisvazkových spisů.

Kundera měl později čilé kontakty s Heinrichem Böllem či Bertoldem Brechtem. Slavného dramatika mohl v 50. letech sledovat v Berlíně při práci, a navíc se stal jeho dvorním překladatelem.

Studovat filozofickou fakultu začal syn důstojníka československé armády na podzim 1938 v Praze, rodina se ale brzy přestěhovala do Brna. Tam pokračoval až do uzavření vysokých škol, poté se učil drogistou, dělal kresliče v architektonické kanceláři a úředničil v malé továrně u Brna. Nakonec ale skončil v roce 1943 podobně jako mnoho jiných lidí jeho generace na totálním nasazení v Německu, odkud se dostal po roce poté, co onemocněl záškrtem.

Válečnou zkušenost využil Ludvík Kundera na přelomu 50. a 60. let při psaní své dramatické prvotiny Totální kuropění. Po absolvování pražské filozofické fakulty (1946) působil nejprve jako redaktor brněnského časopisu Blok, později pracoval v deníku Rovnost. A samozřejmě psal - poezii i prózu. V roce 1954 vstoupil do redakce měsíčníku Host do domu, kde ale vydržel jen rok; odešel poté, co se nepohodl s šéfredaktorem.

Zabýval se i teorií umění, vydal několik antologií, například německého expresionismu. Na samém konci 60. let působil Ludvík Kundera jako dramaturg Mahenova divadla v Brně, odkud ale musel v roce 1970 odejít. Přes nepřízeň režimu Kundera, kterého tehdy vyloučili z KSČ, nadále překládal, byť pod pseudonymem, pod utajením pracoval i pro televizi či divadlo.

Kundera se dočkal i oficiálních poct - na knižním veletrhu v Lipsku mu dali cenu za evropské porozumění, od českého prezidenta dostal medaili Za zásluhy a loni získal za celoživotní dílo i Cenu Jaroslava Seiferta.