Spisovatel Jan Beneš spáchal sebevraždu

04.06. 10:30 | Autor: ČTK

V pátek večer zemřel ve věku 71 let spisovatel Jan Beneš; spáchal sebevraždu, jak potvrdil rodinný přítel Martin Štumpf. Beneš byl v 50. a 60. letech vězněn komunisty, koncem 60. let emigroval do USA a do Československa se vrátil po listopadu 1989. Za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru.

Štumpf uvedl, že není jasné, proč se literát rozhodl předčasně ukončit svůj život. Rozloučení s Benešem se bude konat v Břevnovském klášteře, přesný termín bude sdělen později.

Jan Beneš se proslavil hlavně jako spisovatel, v posledních letech ale také budil pozornost i pro svůj nesmiřitelný postoj ke komunismu. Narodil se 26. března 1936 a jako syn důstojníka, kterého po únoru 1948 propustili z armády, se do konfliktu s představiteli moci dostal už jako devatenáctiletý. Tehdy krátce studoval na důstojnickém učilišti v Ružomberku. První vážné problémy měl ale až v roce 1958, když jej jako vojáka základní služby odsoudili na dva roky pro údajnou krádež výstroje.

Absolvent střední umělecko-průmyslové školy pak začátkem 60. let pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, ve stejné době začínal i publikovat. Už v 60. letech vydal tři sbírky povídek, velká část vydání té poslední se už v roce 1969 do knihkupectví nedostala. Od roku 1964 Beneš přispíval i do Tigridova exilového Svědectví a právě to se mu stalo osudným. V srpnu 1966 byl zatčen a později odsouzen k pěti letům za vlastizradu. Z vězení se dostal v březnu 1968 na prezidentskou milost, kterou mu udělil těsně před abdikací Antonín Novotný.

V roce 1969 emigroval a dalších více než 20 let strávil v USA; deset let bojoval o to, aby za ním mohli odjet i syn a dcera. Pracoval nejprve jako dělník, v letech 1972 až 1974 působil na Harvardu, poté až do začátku 90. let učil češtinu, zeměpis a dějepis zaměstnance FBI, CIA i diplomaty. Krátce po listopadu se vrátil do Československa. Proslul jako kritik podle něj příliš smířlivého postoje ke komunismu, zastával se bratří Mašínů i Vladimíra Hučína.

Beneš publikoval i během emigrace, za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru, který líčí americkou realitu 60. a 70. let. V 90. letech vydal další sbírky povídek a čím dál častěji se věnoval literatuře faktu. V roce 1997 vystoupil z Obce spisovatelů na protest proti minulosti jednoho z jejích funkcionářů. V červenci před dvěma lety pak vzbudil Beneš pozornost, když během konfliktu s jiným řidičem vytáhl poplašnou pistoli. Soud jej nejprve odsoudil ke čtyřměsíční podmínce, krajský soud ale později verdikt zrušil.

Foto: Jan Schejbal