Karel Weinlich: Pohádka o jedenácti letmých tchyních

07.06. 09:30 | Autor: Lenka Nejezchlebová

Jedenáctkrát ženatý režisér rozhlasových her a pohádek Karel Weinlich (81). S každou manželkou vyženil i tchyni. Jeho vzpomínky jsou k matkám jeho žen vlídné a žádný zlý vtip o tchyních by prý nepodepsal.

Neměl jste někdy chuť režírovat Cimrmanův syrový pohádkový horor O třinácti tchyních?
Ne. Až na jednu výjimku jsem měl se všemi tchyněmi vynikající vztah. Asi i proto, že neměly ani čas přijít na to, kdo vlastně jsem, jaká jsem potvora. Byly to dámy, které se ke mně chovaly velmi korektně a slušně, ale když zavelely mé hormony, zase jsem zmizel s kufrem o dům dál. Takže to byly jen velmi letmé tchýně. Určitě jsem hodně ubližoval - jejich dcerám a tím i jim.

Jaká byla vaše první tchyně?
Dáma. Moje první manželka pocházela z pražské milionářské rodiny, žili jsme spolu těsně před znárodňováním, dostal jsem do jejich rezidence na Smíchově. A nám mladým tam bylo předem, jakousi ústní konstituční dohodou, jasně vymezeno: "Toto je váš prostor, kam my nevstupujeme, pokud nás nepozvete. Tohle je náš prostor, kam nevstupujete, pokud vás nepozveme my." Respektovaly to obě dvě strany a výborně to fungovalo.

A dvojka... trojka... šestka?
Moje druhé manželství bylo velice nesourodé manželství, žena byla o deset let starší než já, její rodiče žili na Moravě, skoro jsem se s nimi nepotkal. Také některé další tchyně byly zdaleka, takže se k nim jezdilo jen na návštěvu. K jedné jsme jezdívali na víkendy do vily do Klánovic, kde mě pokaždé čekalo dvacet indiánků z místního cukrářství. Jedna z mých dívek byla tanečnice, částečně Romka, a já jí jednou v postelovém hormonálním rauši z lehkovážnosti slíbil manželství. Ona se ho pak opravdu dožadovala a ohlásila nás u jejích rodičů na námluvy. Upekli husu a já jim vysvětloval, že je to nesmysl. Paní se podívala nešťastně na dceru a povídá: "Preboha, tretí chlap, pro ktorého pečiem husu, a zasa si tě niechce zobrať!" Nakonec jsem si ji vzal a bylo to od začátku úplně špatně.

Jakou roli hrají tchyně v pohádkách a rozhlasových hrách, které jste režíroval?
Jéjej, úplně zásadní! Bývají to v mých dílech vyhraněné osobnosti, černé nebo bílé. Matky princů, které kuly pikle, aby manželství rozsekaly a rozšťouraly. Ale já myslím, že v těch babách musí být nějaká jeduslina už předtím, než se stanou tchyněmi.