Koně ve stáji se utopili, ty z ohrady odnesla voda

25.06. 13:00 | Autor: Lenka Nejezchlebová

Jeseník nad Odrou je jednou z nejhůř postižených obcí: Tři mrtví lidé, devět mrtvých koní, tucty mrtvých domácích zvířat, několik rozbořených domů, desítky zcela vyplavených domácností. A pár stovek nešťastných obyvatel.

„Muž zavřel koně do stáje, řekli jsme si, že když bude pršet, nebudeme je přece dávat do ohrady. Jsou mrtví. A dva, kteří zbyli v ohradě, uplavali," marně se snaží o věcný tón chovatelka koní Karla. Oči má zarudlé od pláče.

ČTĚTE TAKÉ: Velká voda má deset obětí: pomáhali matce, sami utonuli

Stojíme na jednom z mála suchých ostrůvku v horní části vesnice. Srocuje se zde skupinka lidí z okolí. Ti, kteří měli kliku a jejich domy jsou dostatečně vysoko, vaří kafe a přinášejí cigarety, vodu i vodku. Ti, co jim voda totálně vymlela obydlí, jsou buď na pokraji pláče nebo už plakat nemůžou, jiní se trochu hystericky smějí a další si ulevují nadáváním.

SITUACI KOLEM POVODNÍ JSME CELOU NOC SLEDOVALI ON-LINE
AKTUÁLNÍ ON-LINE INFORMACE ZDE

Mají pocit, že záchranáři nepřijeli včas. Těžko odsud cokoliv soudit. Přichází několik starších dětí. Jednomu z kluků se v náručí třese pejsek Bobík.

Voda ničila i domy. Většina z místních už zažila povodně v roce 1997. Všichni se shodují, že s tím, jaké peklo se dělo dnes v noci, se to nedá srovnávat. „Bylo to strašně silné, strašně rychlé, voda se nevylívala jen z potoka, přivalila se z polí," líčí překotně jedna z žen.

„Začalo pršet asi v šest, v osm už pršelo fest. Přišla bouřka. A pak to bylo strašně rychlé. Během čtvrt hodiny bylo zatopené spodní patro. Nestihli jsme si vzít nic, opravdu nic, jen si zachránit holé krky," říká tichým jakoby smířeným hlasem pan Kašný.

„Vylezli jsme s manželkou a děckama na půdu a tam tři nebo čtyři hodiny čekali. Strašný pocit. Na okolních střechách a půdách blikaly baterky sousedů, kteří udělali totéž. A z několika míst se ozývalo zoufalé volání o pomoc. Jste v té chvíli bezmocná, nemůžete skočit do té divoké vody a někomu plavat na pomoc," dodává.

ČTĚTE TAKÉ: První emoce vyplavených: Proč nás zase nevarovali?
Vláda vysílá do zaplavených míst tisíc vojáků

Místní fotbalové hřiště. Je šest ráno. Hledíme společně na širokou rozvodněnou řeku, která byla ještě včera večer klidným potokem Luhou. Velká část obce se proměnila v jezero. Trčí z něj opuštěné zatopené domy, na jednom místě už trčí jen trosky. „Prý někdo umřel, prý snad tři lidi," donese zprávu nový příchozí.

Později se ukáže, že mrtví jsou nejméně tři. Jedna starší paní, které nejspíš selhalo srdce, a dva bratři - Standa a Jarda, kteří prý zachraňovali svoji mámu. Stihli jí pomoct dostat se na půdu. Za nimi ale voda zabouchla dveře, oba se utopili.

Foto: Jan Zatorsky

Autor: Lenka Nejezchlebová