Viktor Tauš používá umění jako nástroj pro změnu

24.01. 12:00 | Autor: - red -

Představení Snowflakes je aktuálně možné vidět na pražské scéně Jatka 78 od 18. do 20. února.

Režisér Viktor Tauš (51) si v nedávné době získal pozornost diváků i kritiků filmem Amerikánka, který vypráví skutečný příběh dětí, které v době komunismu vyrůstaly v dětských domovech. Inscenace Snowflakes je přirozeným pokračováním jeho práce, přičemž Taušovi nejde pouze o umělecký rozměr. Jeho cílem je zároveň upozornit na nutnost reformy legislativy ústavní péče a ochrany dětí v Česku.

Divadelní inscenace Snowflakes získala ocenění Divadelních novin jako nejlepší inscenace v kategorii alternativní divadlo roku 2024. V prosinci soubor vystupoval v New Yorku, kde se uskutečnila živá vystoupení na veřejných prostranstvích, v Bohemian National Hall a v budově OSN. Smyslem této mezinárodní prezentace bylo zesílit tlak na české zákonodárce, aby se více věnovali otázce ochrany dětí. "Česká republika má jeden z nejzastaralejších systémů péče o děti v západní společnosti," vysvětloval Viktor Tauš. "Náš americký sen představuje možnost každého dítěte vyrůstat v individuální péči. Potřebujeme, aby česká legislativa konečně podpořila rodiny v krizi a zajistila každému dítěti šanci na lepší budoucnost," mínil režisér.

"Současná legislativa ústavní péče, založená na zákonech z komunistické éry roku 1952, neprošla významnou reformou více než 70 let. Naším snem je, aby každé dítě mělo šanci vyrůstat v rodinném prostředí. Abychom toho dosáhli, potřebujeme nejen reformu zákonů, ale i praktická opatření na podporu rodin v krizi. Opatření, která předcházejí nutnosti ústavní péče," dovysvětlil Tauš.

Do představení Snowflakes jsou zapojeny děti ze všech společenských vrstev. Děti z dětských domovů, sociálně znevýhodněných komunit, ale i tradičních rodin. Spolupráce přibližně padesáti mladých herců demonstruje sílu integrace a ukazuje, že každé dítě má potenciál být slyšeno a viděno.

Představení Snowflakes také poukazuje na potřebu přeměny tradičních dětských domovů na městské rezidenční jednotky, kde by na čtyři děti připadal jeden pečovatel. Tento model by více odrážel podmínky rodinného prostředí, poskytoval individualizovanou péči a podporoval zdravý vývoj dětí.