Pes místo dítěte

08.04. 09:00 | Autor: - mar -

Herec Marek Vašut (60) se už před lety rozhodl, že nechce děti. Důvodem je jeho vyšší věk. Smutný ale herec rozhodně není, protože mu společnost dělá psí kamarádka, kterou zná již osm let, a ta ho naplňuje štěstím.

Jediná žena, kterou Vašut naprosto miluje, je bezesporu jeho maminka, na niž bohužel v minulém roce její anděl strážný na chvíli zapomněl, a neštěstí tak bylo na světě. "Maminka se zranila v červenci minulého roku, a to tak, že je od té doby pořád v rehabilitačním středisku," prozradil Vašut v rozhovoru pro Český rozhlas. Záhy po nepříjemné události mu ale osud dopřál to, po čem toužil.

"Čivavu, kterou jsem jí (mamince, pozn. red.) před osmi lety koupil, mám já," překvapil novou psí společnicí. "Jmenuje se oficiálně Verbena, protože má papíry, její rodiče byli šampioni, ale já jí říkám »Verunko«," rozplýval se Marek nad fenkou, o niž se teď stará. "Měl jsem šťastnou ruku. Vytáhl jsem si z toho košíku, kde jich (štěňat, pozn. red.) bylo hodně, hodného a moudrého pejska," vzpomněl si na první setkání se svou zvířecí kamarádkou.

"Lidi, pamatujte, pes je stroj na lásku," nechal se unést svou náklonností ke čtyřnohým parťákům. Představa, že herec se svou výškou téměř metr devadesát venčí maličkého pejska, je sice možná trošku úsměvná, avšak tato nejmenší společenská plemena si dokážou své majitele skutečně omotat kolem prstu, a tak není divu, že je herec vyveden ze své role drsňáka, když o Verunce mluví.

Nepovažuje se za umělce
S Vašutem je neodmyslitelně spjatá také televizní reklama. Jako první herec po revoluci se objevil v reklamě, kde se mlčky usmíval a napil se kávy. Tehdy působil jako sólista činohry Národního divadla a od svých kolegů slýchal kritiku. "Čerstvě jsem se vrátil z Ameriky a tam pochopil, že když se dostaneš do reklamy, je to vlastně potvrzením toho, že tě lidé mají rádi," řekl s tím, že účinkovat v reklamě je pocta.

"Tady se to ještě tak nebralo, protože celou dobu za bolševika byla reklama něco špinavého a hlavně ty reklamy byly naprosto blbé," vyštrachal třicet let staré vzpomínky. "Taky jsem operoval s tím, že mi to zničí kariéru herce, což se úplně nepotvrdilo. Od roku 1992 jsem neměl ani rok, kdy bych nebyl v nějaké reklamě, a samozřejmě cítím, že ten zájem o mě není takový jako o herce z divadla. A chápu to, naprosto těm režisérům rozumím, a navíc to kolegům z divadla přeju, protože divadlo je prostě řehole a není nijak zvlášť dobře placená," prozradil otevřeně.

"Já jsem si zcela dobrovolně vybral tuto cestu, že se nebojím být v komerčních projektech, protože se nepovažuji za umělce, považuji se za poctivého řemeslníka," vysvětlil herec, jenž své řemeslo předvede už brzy opět na obrazovkách v připravovaném miniseriálu, který se dotočil na sklonku loňského roku.