Freud, sex a my aneb Co vzkázal vědec dnešku

20.05. 20:01 | Autor: Ivan Motýl

Neurózy z neuspokojivého sexu, oidipovský komplex, výklady snů... Slavnému rodákovi z moravského Příbora Sigmundu Freudovi (1856-1939) vděčíme za otevření mnoha do té doby tabuizovaných témat.

Freud otvíral skříňky s kostlivci, o nichž se dosud nesmělo veřejně mluvit, takovým tempem, že mu drtivá většina soudobých vědeckých elit spílala a nazývalo ho pavědeckým šarlatánem. A když třeba vyřkl teorii, že muži často trpí takzvaným oidipovským komplexem, protože silnou láskou k matce v raném dětství podvědomě žárlili na otce, dostal Freud od lékařských kapacit titul "zlovolný hanobitel mateřství".

Titulní strana časopisu TÝDEN. Naštěstí v čekárně jeho vídeňské ordinace čekaly fronty hysterických žen na hraně zhroucení, kterým kontroverzní vědec uměl pomoci během několika psychoanalytických sezení. Dokázal totiž odhalit, že příčinou problémů může být nedostatek uspokojivého sexu. Pro tyhle ženy byl Freud géniem, teprve časem pak jeho učení uznala i část akademiků, příborský rodák má však podnes řadu vědeckých odpůrců. Buď jak buď, jeho portrét by měl viset v každé sexuologické poradně či psychologické ordinaci, protože právě tam je dnes sexualita věčným tématem mezi lékaři a pacienty obou pohlaví. Tohle je psychoanalýza v každodenní praxi jednadvacátého století. Za vším hledej Freuda. Za vším hledej sex.

Sex hýbe planetou, jak dokazují miliardy internetových diskusí. "Manžel mě nikdy neuspokojí a ani se o to nesnaží. Jsem roky zoufalá a fakt to člověka doslova ničí! Když někdo napíše, že sex ve vztahu není až tak důležitý, tak je blázen nebo frigidní," stěžuje si třeba žena vystupující na sociálních sítích pod identitou Dračice2. Za vším hledej Freuda. Dračice2 nutně potřebuje psychoanalytickou konzultaci v proslulé vyšetřovací pohovce ve Freudově ordinaci, na níž se pacientky pohodlně natáhly, mistr jim položil ruku na čelo a ony se začaly svěřovat.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století přitom Freudovy pacientky nedokázaly přiznat ani samy sobě, že jsou "zničené" především kvůli neuspokojivému sexu. Kvůli prudérní výchově a společenskému kánonu je to ani nenapadlo. Freuda to inspirovalo k zformulování psychoanalýzy, díky níž stav lidské psychiky léčil postupným poodkrýváním lidského podvědomí a skrytých sexuálních pudů.

Od té doby uplynulo sto dvacet let a Dračice2 už dokáže sama diagnostikovat, že trpí kvůli nenaplněnému libidu (Freudův pojem pro sexuální touhu a pohlavní pud). To je velký posun, nicméně i Dračice2 potřebuje psychoanalytika. Boj s libidem je věčný jako lidstvo samo, a pokud člověk pohlavní pud neztratí, což se podle některých odborníků přece jen pomalu děje, bude i psychoanalýza žádaným vědním oborem.

Vstupme tedy rovnou do lékařovy ordinaci ve vídeňské Berggasse, někdy na samém sklonku devatenáctého století si tam pro psychoanalytickou radu přichází jistá paní Oehlerová. Už osmnáct měsíců trpí neodolatelnou touhou vrhnout se z balkonu a puzení je tak silné, že musí zamykat dveře na balkon a ještě před ně nastavět židle. "Co se mi to stalo, pane doktore?" Ptala se pacientka. "Odpověď musíme hledat v pocitu nespokojenosti," odpověděl Freud a vyzval klientku, aby si lehla na pohovku. "Mám pocit, že mě něco tlačí pod sukní," přiznala posléze žena a propukla v hysterický pláč: "Skoro nikdy s manželem nespíme. Vůbec po mě netouží. Někdy to zkusíme, ale nikdy se to nedovede do konce. Trvá to už tři roky, od chvíle, kdy se nám narodilo dítě." Jedním dechem se ale dušovala, že není náruživá a pohlavní styk nepotřebuje.

Freud ženě vysvětlil, že to, co jí tlačí pod sukní, jsou erotické představy. Oehlerová to nakonec ne úplně ochotně přiznala, ale hned se zapřísahala, že za tyhle představy musí být potrestána a nezaslouží si žít. Psychoanalytik ji ovšem uklidnil: "Musíte se smířit s faktem, že máte silné sexuální touhy, které jsou neuspokojeny, ale nejde o žádný hřích. Podobné erotické představy jsou docela normální." Nikde jinde než ve Freudově vídeňské ordinaci na Berggasse takové ženy nemohly najít útěchu, dnes přitom po Freudově vzoru dokáže poskytnout obdobné rady každý sexuolog.

* Jak Sigmund Freud prožíval rané dětství v moravském městečku Příbor?

* Jaký měl později vztah k Moravě a Československu?

* Co z Freudova díla přežilo?

* Jak dnešní psychiatrie v Česku využívá třeba Freudovy poznatky o snech?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 21. KVĚTNA