Coming-out v rodině. Můj táta je gay

20.06. 20:53 | Autor: Pavel Cechl

V České republice vyrůstá řada dětí v rodinách gayů a leseb, které vznikly po rozpadu původního rodičovského páru. Setkávají se často s posměchem okolí i nízkou podporou státu. Vyplývá to ze studie, kterou pro neziskovou organizaci PROUD provedly socioložka Petra Kutálková a psychoterapeutka Magdalena Skřivánková.

"Ptali jsme se dětí a dospívajících mladých lidí na to, jaké to je, když člověk v průběhu dospívání zjistí, že jeho rodič je gay nebo lesba," popisuje studii Kutálková. Výzkum probíhal ve formě diskusních skupin, jichž se jako respondenti účastnili i rodiče a pracovníci sociálního odboru.

Děti se přitom často ocitnou pod tlakem okolí. To je i případ dnes devatenáctileté Natálie. "O tom, že začala moje máma s její přítelkyní žít, jsem se dozvěděla, když mi bylo devět," vyprávěla během diskusní skupiny. A hned se stala cílem výsměchu spolužáků. "Jako první z mých kamarádek to věděla kamarádka Alice, která to bohužel rozkřikla po celé škole, tím pádem nebylo člověka, co by to na mé škole nevěděl. Probíhalo to tak, že se mi celá škola smála, nikdo to nemohl pochopit a pro všechny jsem byla holka, co měla dvě mámy. V tu dobu se tomu už mohlo říkat šikana," vypráví. Přemýšlela dokonce o přestupu na jinou základní školu. Nakonec však zůstala na té původní. Posměch okolí časem utichl, i když ne zcela.

Jak na tom jsem já?

Podobnou zkušenost má i devatenáctiletá Anička, jejíž rodiče se rozešli, když jí bylo třináct. Její matka si pak našla přítelkyni. "Ve škole jsem to řekla jenom vybrané skupině spolužáků a učitelů, u kterých jsem si byla jistá pozitivním přijetím," popsala během diskusních setkání svou tehdejší situaci dívka. Od vrstevníků vyslechla otázky typu, jak často spolu její máma s partnerkou spí, jestli je to výhoda, nebo nevýhoda mít dvě mámy či jestli ona sama je také lesba.

I Anička si kladla otázku "Když je moje matka lesba, jsem taky lesba nebo bisexuálka?" a dokonce ji v jednom ze svých e-mailů autorkám studie zvýraznila podobně jako tu, kde se sama sebe v minulosti ptala, proč si máma našla ženu a jestli vlastně může o tom všem někomu říct. Pomohlo jí, až když se se vším svěřila kamarádce.

Příprava na rozchod

Ne všechny děti samozřejmě prožívaly podobně vypjaté okamžiky. Například pro dnes sedmnáctiletou Veroniku, jejíž rodiče se rozvedli, když jí bylo devět, to bylo svým způsobem ulehčení. "Rodiče se často hádali, čekali jsme to," říká. Při přechodu k odlišnému typu rodiny jí hodně pomohlo, když její máma Jana svou budoucí partnerku často brala do té původní.

Přitom matka původně žádný rozvod právě s ohledem na děti neplánovala. Nakonec prý ale pochopila, že i pro děti to bude lepší než neúspěšný vztah biologických rodičů. Podle studie podobným způsobem uvažuje daleko více rodičů, když zjistí, že je přitahují lidé stejného pohlaví. "Zvažovali, zda a především jak sdělit dětem novou situaci. V rozhovorech popisovali své motivy i širší kontext situace, ve které se rozhodovali. Ať se již nakonec spolehli na to, že se dítě zeptá, anebo se domnívali, že pochopí samo, jak se věci mají," konstatují její autorky.

Pozná to sama

Často se přitom především matky snaží brát své budoucí partnerky a partnery do rodin, aby si na ně děti zvykly. "My jsme si mysleli, že když je děcko malé, tak v devadesátých letech bude lepší držet standardní způsob rodiny. Říkali jsme si, že až dozraje čas... Až se zeptá. Nelhali jsme, ale taky nic neříkali," popisuje situaci Jaroslav, otec jednoho z dětí. Ve chvíli, kdy Jaroslav s manželkou pochopili, že se jejich dcera Klára nějakým způsobem dovtípila, kdo je partnerem jejího otce, vyhledali preventivně odbornou pomoc psychologické poradny. Jeho dcera totiž zjištění, že je její otec homosexuální - úplně nezvládla. Sama to přičítá i negativním postojům okolí kolem sebe.

Problematický přitom nebývá coming-out jenom pro děti, ale i pro bývalé partnery a partnerky. Je pro ně o to těžší, že na rozdíl od heterosexuálních párů nemohou o svého expartnera bojovat. Někteří se pak nakonec se situací smíří, pro jiné se z toho stává celoživotní trauma. "Změnu nejhůře nesl táta a brácha. Bratr díky situaci začal chodit k psychologovi a táta si prožil nejhorších osm let života," říká Natálie, jejíž máma si našla novou partnerku.

Zlepšete učebnice

Podle neziskové platformy PROUD i autorek studie by se měl při pomoci těmto rodinám změnit postoj státu i veřejné správy. Například tak, že ve školních učebnicích nebudou zobrazovány pouze klasické, ale i ty "odlišné" rodiny. Jenom tak prý se zlepší přístup veřejnosti. Je nutné pracovat se změnou obrazu rodiny ve veřejném prostoru tak, aby odpovídal rozličným podobám rodiny. "Rodina již totiž dávno neznamená jen matku, otce a jejich děti, kteří žijí společně," upozornila Magdalena Skřivánková, spoluautorka výzkumu.

Někteří z účastníků výzkumu by také přivítali větší možnosti rodinných terapií. Podle Zdeňka Slobody z platformy PROUD to přitom není tak, že by chtěli zvýšit množství rodin, které se kvůli homosexualitě jednoho z rodičů rozpadají. Ale vzhledem k tomu, že již podobné případy existují, měl by reflektovat současný stav. Pomohlo by to i v budoucnu při přístupu školy, sociálního odboru či psychologů k dětem.

Foto: ČTK/WAVEBREAK/Wavebreak Media LTD

Autor: Pavel Cechl