Veganstvím ke zdravější budoucnosti, nebo záhubě?

06.11. 15:59 | Autor: PR ČLÁNEK

Počet veganů stagnuje, zatímco flexitariánů přibývá
Podíváme-li se na vývoj ve změnách stravovacích návyků, vidíme podle průzkumů jasný trend, že lidé usilují o snižování živočišných produktů ve stravě. Podle průzkumů agentury Ipsos v roce 2020 se snažilo jíst méně živočišné stravy 29 % oslovených respondentů, a o pouhé dva roky později se tento počet navýšil na 39 %. Dostupné statistiky ukazují, že zatímco řada zastánců veganské stravy zůstává v Česku stále jen okolo jednoho procenta, rozšiřují se počty tzv. flexitariánů, což potvrdil průzkum společnosti Nielsen Admosphere. "Zastáváme názor, že veganský styl stravování není pro člověka přirozený. Řada studií dokazuje, že flexitariánství, které je postavené na snížené konzumaci masa na úkor navýšení rostlinné stravy, je pro naše zdraví žádoucí. Preferovat bychom přitom měli v jídelníčku drůbeží maso a ryby. Pokud většina populace sníží aktuální spotřebu masa, vidíme to jako cestu k upevnění zdraví lidí i ozdravení planety. Žádný extrém nevidíme jako žádoucí a veganství, ve kterém je odmítána i konzumace medu a vajec jakožto produktů živočišného původu, považujeme za zbytečně radikální," vysvětluje Kamil Lisal, zastánce zdravého životního stylu a jednatel firmy Semix.

Rostlinná náhražka vajec a ryb, ano, či ne?
Ano, slyšíte dobře. Vegani odmítají konzumovat vše živočišného původu, tedy od masa, přes vejce, mléčné produkty i med. Rozdíl přístupu veganů od vegetariánů se dost liší, jelikož vegetariáni odmítají konzumaci masa, ale ostatní produkty, jako jsou mléčné výroby či vejce, si kdykoliv dopřejí. Zvýšený zájem o rostlinné produkty můžeme dnes pozorovat i v potravinářském sektoru, kde zastánci rostlinné stravy jednoduše seženou téměř vše, na co si vzpomenou. Nejen vegetariáni, ale i vegani si mohou jednoduše zpestřit jídelníček řadou produktů, od rostlinných nápojů, sýrů, luštěninových alternativ masa, až po veganskou rybu či dokonce veganská vejce. Říkáte si, zda to není již příliš? Názory se zde i z řad odborné veřejnosti různí, avšak kde je poptávka, tam je nabídka. "Podle dostupných výzkumů je prokázána souvislost mezi konzumací červeného masa a rakovinou slinivky a prostaty. Zároveň průzkumy ukazují, že nadbytek živočišné stravy dlouhodobě přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, karcinomu tlustého střeva, ucpávání tepen a zvyšování krevního tlaku. Rostlinné alternativy masa a mléčných produktů určitě pomohou řadě lidí ozdravit i zpestřit jídelníček, avšak hledat náhražky vajec či ryb, nevidíme jako zdraví přínosné," dává svůj pohled na věc Kamil Lisal, majitel firmy Semix Pluso, která na trh přináší řadu veganských produktů a zároveň aktivně pečuje o přírodu.

Pozor na dostatek plnohodnotných bílkovin
Pozitivní vlivy rostlinné stravy zahrnují nízkou hladinu cholesterolu, nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, nižší krevní tlak či nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu. Všechna uvedená pozitiva vyplývají z toho, že rostlinná strava obsahuje méně nasycených tuků, méně cholesterolu, a na druhou stranu více vlákniny, vitamínu C, hořčíku či kyseliny listové. Problém však nastává u základních živin, jako jsou bílkoviny. Základním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny, které v organismu plní řadu důležitých funkcí, slouží jako materiál pro stavbu tkání, buněk i jejich obnovu, tvoří výchozí látku pro tvorbu hormonů a enzymů a v neposlední řadě jsou i součástí protilátek. Aminokyselin existuje 20 druhů a 8 z nich si naše tělo neumí samo vyrobit, u dětí dokonce 10. Hovoříme o tzv. esenciálních aminokyselinách, jejichž příjem musíme tělu zajistit stravou. Výhoda konzumace živočišných produktů, jako jsou maso, ryby, vejce či mléčné produkty, je ta, že tělu dodají v dostatečném množství všechny esenciální aminokyseliny. Neobsahuje-li potravina některou z esenciálních aminokyselin, hovoříme o limitující aminokyselině, kdy u obilovin je to lysin, u luštěnin methionin, a u ořechů a semen lysin i izoleucin. Plnohodnotnou skladbu bílkovin můžeme tělu dodat kombinací luštěnin a některých pseudoobilovin, rovněž ořechů, nikoliv však pouze jedním z rostlinných zdrojů. "Nemusíte se však obávat, v rámci jednoho jídla lze velmi snadno zkombinovat různé zdroje rostlinných bílkovin. Připravit si můžete ovesnou kaši s mandlovým mlékem či tortillu s fazolemi doplníte rýží a zeleninou, variancí je opravdu nespočet, stačí zapojit fantazii. Pro navýšení nutriční hodnoty jídla navíc můžete sáhnout po klíčených luštěninách a obilovinách. Při odměřování množství si dávejte pozor na skutečný příjem bílkovin, jelikož na obalech produktů uvádí tabulka nutričních hodnot obsah bílkovin v suchém stavu. Například čočka v suchém stavu má na 100 g celých 24 g bílkovin, avšak vařená obsahuje na 100 g již pouze 8 g bílkovin," dává praktické tipy Kamil Lisal.

Veganům hrozí kritická hladina vitamínu B12
Podíváme-li se na předchůdce člověka, jakým byl například Australopithecus, zjistíme, že již před 2,6 miliony let konzumoval maso a živočišné produkty. Tuto skutečnost potvrzuje a zároveň vyvrací řadu veganských mýtů Institut moderní výživy. Výzkumy evolučních biologů a antropologů navíc dokazují, že tepelná úprava masa značně přispěla ke zvětšení mozku předchůdce dnešního člověka. Hlavní potenciální hrozbu pro vegany představuje nedostatek vitamínu B12, zároveň však je i značné riziko nedostatku kvalitních bílkovin a minerálních látek, jako jsou zinek, vápník či železo. Vegani, kteří vylučují živočišné produkty, musí přijímat řadu vitamínů a minerálních látek formou doplňků stravy. Klíčový je především zmíněný vitamín B12, který je obsažen v mase, rybách či sýru. Tento vitamín je důležitý pro tvorbu krve a správné fungování mozku, neboť podporuje koncentraci a zlepšuje naši paměť. Nedostatek tohoto vitamínu se může projevit bolestí hlavy, nesoustředěností, ale i špatnou náladou, která může vyústit až k depresím. Výsledky studie provedené v roce 2010 v Oxfordu deklarují, že až 52 % veganů vykazuje kritickou hladinu vitamínu B12, přičemž u běžných strávníků se tento problém nevyskytuje téměř vůbec. Při veganském stravování je nezbytné sledovat příjem všech důležitých živin a látek, jelikož důsledky dlouhodobého nedostatku mohou být opravdu závažné. Patří sem rizika, jako jsou poruchy zraku, zvýšená náchylnost k infekcím, anémie, zvětšení štítné žlázy či vypadávání vlasů.

Věnovat pozornost tomu, co jíme, je určitě správné, avšak z dlouhodobého hlediska striktní jednostranně zaměřené směry vylučující více druhů potravin mohou s sebou nést větší rizika než přínosy. Důležité živiny mohou tělu chybět, jiné zase přebývat. Ke skladbě plnohodnotného jídelníčku je zde zapotřebí mít dostatek kvalitních znalostí z oblasti výživy. Každým směrem se však můžeme nechat inspirovat a odnést si z něj to nejlepší.

Foto: depositphotos

Autor: PR ČLÁNEK