Vědci zjistili, že aminokyseliny arginin a lysin jsou schopny ovlivňovat rozhodující struktury našeho mozku, jimž předávají impuls spojený s pocitem sytosti. Zjednodušeně řečeno, mohly by nám pomáhat shazovat kilogramy tím, že bychom nepociťovali hlad, píše italský deník Corriere della Sera. Je tomu skutečně tak?
Nicholas Dale z Warwické univerzity v Británii studoval se svými kolegy činnost buněk zvaných tanycyty, které se nacházejí v mozku. Experti zjistili, že na jejich povrchu jsou specifické receptory pro aminokyseliny, které jsou jakýmisi stavebními prvky na bázi proteinů.
Jde o tytéž receptory, jaké jsou na jazyku, na chuťových pohárcích, kde umožňují cítit chuť umami typickou pro glutamát, která je právě charakteristickou chutí spojovanou s aminokyselinami. Dale a jeho tým zkoumali tanycyty a objevili, že jakmile tyto buňky pocítí přítomnost aminokyselin, zvláště argininu a lysinu, aktivují se a předávají mozku pocit sytosti.
Autoři výzkumu publikovaného na stránkách časopisu Molecular Metabolism soudí, že v budoucnu by mohly být dietní režimy sestavovány na základě těchto poznatků. Znamenalo by to dávat přednost potravinám bohatým na arginin a lysin, jako jsou vepřové plecko, hovězí, makrely, kuřata, švestky, meruňky, čočka a mandle. Jednou může být nalezen způsob, uvádějí vědci, jak zvenčí aktivovat receptory sytosti přítomné na tanycytech, a zamezit tak pocitu hladu přímým působením na tyto buňky.
"Studie je velmi zajímavá z hlediska výzkumu mechanismů, které regulují pocit sytosti," konstatuje Andrea Ghiselli z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě. "Zatím však neexistuje žádný praktický výsledek, který by bylo možno bezprostředně použít. Zdůrazňuji, že potraviny bohaté na arginin, lysin a alanin (další aminokyselina citovaná ve studii) jsou zároveň potravinami, které obsahují proteiny.
Aminokyseliny nezaručují pocit sytosti
Aminokyseliny jsou totiž základní látky, které utvářejí proteiny. Arginin, lysin a alanin jsou tři aminokyseliny dobře zastoupené ve stravě západních zemí: každý z nás zkonzumuje denně zhruba 90 gramů proteinů," říká Andrea Ghiselli.
"Tyto a další aminokyseliny, které získáváme s jídlem, vstupují do krve, kde plní své funkce. To však neznamená, že tím, že přijmeme více argininu a lysinu, zvýšíme okamžitě pocit sytosti. Navíc je obecně známo, že sytost navozují proteiny, které nepochybně v západní stravě nechybějí. Denně bychom měli zkonzumovat jeden gram proteinů na jeden kilogram tělesné hmotnosti, tedy asi 70 gramů u mužů a asi 60 gramů u žen.
My však sníme proteinů mnohem více. Zdá se mi tedy jasné, že ty aminokyseliny, které studie cituje, nám nechybějí. Zřejmě tedy existuje jiná cesta složitého mechanismu, kterým je do mozku vysílán signál pocitu sytosti. Podle mého názoru je tato studie velmi zajímavá právě pro lepší poznání tohoto mechanismu," uvádí Andrea Ghiselli.
Jaká jídla tedy poskytují větší pocit sytosti? "Jsou to ta, která mají vysoký obsah proteinů, a to jak živočišných, tak rostlinných. Na pocit sytosti působí dva prvky: čas mezi jídly, který závisí především na tom, kolik jsme zkonzumovali tuku, a mechanismus, který způsobuje, že konzumaci ukončíme. V tomto směru hrají velkou roli proteiny. Proto je sušené ovoce bohaté na tuky a proteiny známé svou sytivostí," říká Andrea Ghiselli.
Zvýšené riziko cukrovky má 45 procent mužů a 37 procent žen starších 55 let. U mladších hrozí diabetes asi čtvrtině, často...
Růst počtu dětí, které bojují s úzkostí, depresí nebo poruchami pozornosti, není bohužel výjimkou. Dětská psychiatrie se proto v...
Prvním příjemcem pupečníkové krve v České republice se stal 1. listopadu 1994 osmiletý chlapec s poruchou imunity, který zákrok...
Čeští vědci popsali, jakým mechanismem bakterie unikají před účinky antibiotik. Pochopení mechanismu, který snižuje účinek těchto...
Již od roku 1991 se každý rok připomíná 14. listopad jako Světový den diabetu. Tématem letošního roku je psychická a životní...
V dnešní uspěchané době často zapomínáme na základní pilíře zdravého životního stylu. Proto je důležité si připomenout význam...
Včelí zázrak jménem propolis v podobě tinktury a masti, regenerační síla asijského mumia, tradiční balzám z měsíčku a regenerační...
Podzim je tady a s docházkou dětí do školek a škol se zvyšují nároky na jejich imunitní systém. Právě v tomto období je proto...
Rakovina prsu. Jeden z největších strašáků žen. Každoročně je v Česku odhaleno přes sedm tisíc nových případů onemocnění, zhruba...
Období menopauzy a premenopauzy prožívá každá žena jinak. Kromě neodvratitelných tělesných změn mohou toto období doprovázet...
Mnoho mužů odkládá návštěvu urologa z různých důvodů, ať už je to stud, strach z vyšetření, nebo pocit, že se jich tato...
Dnes máme Světový den zraku, který si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o vadách zraku, kterých stále přibývá, o slepotě,...
Až 70 procent populace může trpět zvýšenou hladinou cholesterolu, který se ukládá v cévách a ucpává je. Následky mohou být...
Příznaky onemocnění Covid-19 mohou být od zcela nenápadných, těžko odlišitelných od jiných viróz, až po typické příznaky:...
Laserové operace znamenaly revoluci v oblasti oční medicíny. Díky nim mohou lidé s krátkozrakostí, dalekozrakostí či...
V Saloos dobře ví, jak obtížné je najít pečující kosmetiku, která bude vyhovovat i podrážděné, citlivé a problematické pleti....
A navíc, když po náročném dni ulehnete do postele, ale zasloužený odpočinek se hned tak nedostaví. Hlavou se honí vtíravé...
Léto je již plném proudu, blíží se čas dovolených a prázdnin. Nastává ideální doba pro venkovní sporty. Konečně již nemusíte být...
Kolem padesátého roku života ženy probíhá v těle spousta změn spojených s hormonální (ne)rovnováhou, resp. dysbalancí. Menopauza...
Je tu něco, co si většina lidí neuvědomuje při pohledu na talíř plný nadýchané rýže – tato malá bílá zrna jsou doslova nabitá...