Tetování jsou v Japonsku stále tabu. Potetovaný je považován za člena jakuzy

04.01. 06:00 | Autor: ČTK

Tetování si v Japonsku jen zvolna získává oblibu.

Když si Mana Izumiová nechala v osmnácti letech udělat první tetování, nebylo to proto, aby porušila nějaké tabu nebo se bouřila proti rodičům. Chtěla jen napodobit popovou umělkyni Namie Amurovou. V Japonsku však bylo tetování po staletí spojováno s kriminalitou a mafií a postoj společnosti v této věci se mění jen velmi pomalu, píše agentura AFP.

Opálená platinová blondýna Mana Izumiová, bývalá pornoherečka, která má potetovanou půlku těla, o sobě nechává stále vědět.

"Nejsem pravou fanynkou Amurové, ale považuji to za roztomilé. Když matka poprvé viděla moje tetování, začala plakat a otec se tak rozčílil, že jsem myslela, že mě zabije. Ale já jsem ráda trochu jiná než ostatní," říká Mana.

Zatímco zástupy cizinců se chystají v Japonsku vystavit na odiv svá těla u příležitosti letních olympijských her a světového mistrovství v ragby, tetování si v této zemi s hluboce zakořeněnými předsudky jen pomalu razí cestu. Stačí malá kresbička na kůži a hned vás nepustí do veřejných lázní, bazénů, na pláže a do sportovních hal.

"Je politováníhodné, kolik je proti tetování předsudků," povzdychne si Mana a nechává si na nohu vyobrazit aztéckou masku v přepočtu za 10 000 Kč.

"Lidé si mohou myslet, že vypadám poněkud bláznivě, ale já vůbec nelituji toho, že se dávám tetovat," říká Mana.

V Japonsku se na tetování dlouho pohlíželo s rozporuplnými pocity. V 17. století ho mívali zločinci. A až do našich dní příslušníci jakuzy tetováním přes celé tělo vyjadřovali svou věrnost své organizaci.

Když se Japonsko v 19. století otevřelo světu, bylo tetování zakázáno, stejně jako nahota na veřejnosti a zaklínači hadů. Úřady se obávaly, aby cizinci nepovažovali Japonce za primitivy, uvádí Brian Ashcraft, autor publikace Japonské tetování: Historie, kultura a design.

Nicméně četní členové evropských královských rodin se nechávali v Japonsku, pověstném tímto uměním, tetovat. Zákaz tetování byl sice v roce 1948 americkými okupačními silami zrušen, ale Japonci na ně dále pohlíželi jako na stigma.

"Vidí tetování a hned si pomyslí: 'Jakuza', místo aby obdivovali krásu této formy umění. Dokud se to nezmění, tetování bude odsunuto do šedé zóny," říká Ashcraft.

Úřady většinou přivírají oči, ale nedávné domovní prohlídky a pokuty vyvolaly obavy mezi tatéry, jejichž počet je odhadován na 3000.

V roce 2015 byl zatčen za nelegální provozování medicíny tatér z Ósaky Taiki Masuda a odsouzen k pokutě ve výši v přepočtu 57 500 Kč. V oběžníku ministerstva zdravotnictví z roku 2001 je tetování označeno za lékařský akt, protože se při něm používají jehly. Po dlouhém odvolacím procesu byl rozsudek nad Masudou zrušen.

Norijuki Kacuda, člen sdružení Zachraňme v Japonsku tetování, odhaduje počet tetovaných Japonců na půl milionu až milion. Japonců je celkem 126,4 milionu.

Podle Ashcrafta vycházejí předsudky především z konfuciánství, v němž je poškození těla získaného od rodičů nedostatkem úcty.

"Pro generaci mé matky je každý, kdo má tetování, považován za člena jakuzy," říká Mana Izumiová. "Když mě lidé ponaučují, že jsem zneuctila tělo, které mi dali rodiče, je mi opravdu těžko. Myslím, že nemusím nikomu skládat účty," dodává.

Foto: ČTK , Boardman PD/Cover Images

Autor: ČTK