Život ve stresu

Nejméně každý třetí dospělý Čech se potýká s dlouhodobým stresem. Zvýšenou psychickou zátěž způsobují zejména potíže v práci a v rodině. Denně kvůli ní zůstává doma na neschopence skoro dvě stě lidí. Trápí je únava, jsou vyčerpaní a ztrácejí chuť na sex.

Nervosa mužů, vyvrcholující ve vznětlivosti a popudlivosti, projevuje se řadou nezpůsobných gest, která mají svůj původ v neklidu nervovém. Netrpělivé kroužení holí nebo deštníkem, neklid rukou, pohrávání si párátkem v ústech nebo šťárání v uších, poškubávání vousů, hryzení nehtů, rozmanitá gesta v držení doutníku dávají muži vzezření člověka špatně vychovaného. Taková obecná nervosa je moderní nemocí – praví se v knize Domácí vševěd z dvacátých let minulého století.

Se stejným tvrzením přicházejí odborníci o osmdesát let později. Rozdíl je pouze v tom, že pro zmíněné příznaky používají termín stres. Příklad muže ocitnuvšího se v tenzi předvedl veřejnosti na začátku ledna premiér Mirek Topolánek. Neškubal sice vousem, ale zato kopal do auta fotografa bulvárního deníku, který chtěl získat důkazy o tom, že ministerský předseda dochází k místopředsedkyni sněmovny Lucii Talmanové. Vypukla rodinná krize, provalilo se, že politička čeká se šéfem kabinetu dítě. „Zabiju tě,“ křičel nachytaný muž na reportéra. „Je to, jako když zaženete zvíře do kouta. I když normálně to člověka nikdy nenapadne, v takové situaci začne skákat, škrábat a kousat,“ komentoval novinářům skandální scénku Jaroslav Sýkora, bývalý ředitel Centra pro výzkum stresu.

Topolánek se může utěšovat tím, že člověka, který se vůbec nikdy se stresem nemusel potýkat, by hledal těžko. Zná ho každý, provází nás od narození až do stáří. Aktuálně jím trpí každý třetí pracující Evropan, finanční ztráty spojené s duševními poruchami, kam stres a následné úzkosti spadají, jsou jen v zemích Evropské unie odhadovány na 400 miliard eur ročně. 

Průzkumy ze Spojených států uvádějí, že soustavnému stresu jsou vystaveny tři čtvrtiny manažerů, ve Francii je to dokonce každý druhý člověk v produktivním věku. V Česku je k dispozici jen obecný údaj, že povolání stresuje 40 procent obyvatel. „Podrobnější data neexistují. Nikdo tady nemá zájem publikovat nelichotivá fakta o vlastním podniku; instituce, které by údaje potřebovaly, na výzkum zase nemají peníze,“ říká Jaroslav Uzel z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Dodává ale, že lidí, kteří stresem trpí, očividně přibývá i u nás. Prodlužuje se rovněž průměrná doba, po kterou zůstávají doma na neschopence, a to z měsíce v roce 1980 na skoro sedmdesát dnů loni. Medikamentů na zahnání depresí a úzkostí, které může způsobit stres, se spotřebuje pětkrát více než před deseti lety.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pronásledují stresové a neurotické poruchy hlavně skupinu lidí věku od pětatřiceti do šedesáti let, pak počet postižených prudce klesá.

Pokračování článku si můžete přečíst v novém vydání časopisu Týden.

Foto:  PROFIMEDIA

Čtěte dále

další zprávy