Země zubrů na další křižovatce

„Země zubrů“ propadla občanské apatii. Poláci půjdou k předčasným volbám, jenže volič žádá politický oddech. „Pro mě je teď nejpodstatnější, že do parku nastěhujeme rodinu pěti zubrů,“ utíká od voleb i Dariusz Skrobol, místostarosta padesátitisícové Pszczyny. „K volbám nepůjdu, všichni jen lžou a kradou,“ hodnotí situaci penzista Józef Makuch ze slezské vesničky Łaziska.

Místo na školní uniformy měla dát vláda peníze na dálnice, uvažuje Dariusz Skrobol, místostarosta slezské Pszczyny, která  leží v půli cesty mezi Ostravou a Krakovem.

Polsko zaspalo. Patrné je to už na česko-polských hranicích u Bohumína. Téměř dostavěná dálnice D47 náhle končí v polích u státní hranice, za čárou na trase budoucí polské autostrády zatím nikdo ani nerýpl do země. „Akorát tady před několika lety vykáceli kus lesa. Už znova zarostl,“ komentuje absurdní akci pětapadesátiletý Krystian Marcol a ukáže k lesu mezi vesnicí Łaziska a Gorzyczki, kde má dálnice navázat na český úsek. „Toho se už asi nedožiju,“ dodá sarkasticky.

Euro v roce 4287
Dálnice z polského Krakova na okraj Katovic není dlouhá ani šedesát kilometrů, ale za její použití zaplatí řidič na kontrolních bodech v přepočtu stokorunu. Dobrá polovina úseku prochází opravami, provoz je sveden do jediného pruhu, ve kterém se šofér rychle loučí s plánovaným itinerářem.  

Vůdce opoziční Občanské platformy Donald Tusk shrnul dvouleté vládnutí premiéra Jarosława Kaczyńského a jeho strany Právo a spravedlnost právě do bonmotu o dálnicích. Vypočítal, že při stávajícím tempu výstavby budou plánované dálnice dokončeny až za 2280 let. „Požádejme o přeložení mistrovství Evropy ve fotbale z roku 2012 na rok 4287,“ navrhl Tusk a jízlivě zdůraznil, že za Kaczyńského bylo postaveno pouhých 500 metrů dálnic (viz Politické dresy
 v Polsku).
    
Signály z Polska 
Místostarosta Skrobol tvrdí, že Pszczyna je malou slezskou vískou, v níž si všichni vidí do talíře. Nechce věřit, že v Česku jsou i padesátitisícová města důležitými centry, jako třeba Jihlava.

„Komunální práce nijak nesouvisí s vládní politikou, natož se současnou krizí,“ zdůrazňuje apolitičnost místní radnice i svoji vlastní. Ze stran, které se budou v předčasných volbách ucházet o místa v parlamentu, mu už žádná není sympatická. Vládu premiéra Jarosława Kaczyńského obviňuje z mezinárodní blamáže. Pszczyna se snaží oživit turistický ruch, v parku právě zřizuje výběh pro pětici zubrů, kteří mají do města přilákat více zahraničních turistů. „Jenže vláda ve stejné době vystrašila Evropu kontraproduktivními signály,“ rozčiluje se Skrobol. V cizině už musel vícekrát vysvětlovat, že Polsko nestojí na scestí k autoritářskému státu. O jakých signálech to ale hovoří? Jaká je polská realita?     

I českou společnost iritují některé nové „polské pořádky“, hlavně na půdě škol. Kontroverzní ministr školství Roman Giertych z ultrakatolické Ligy polských rodin navlékl školáky do uniforem, žádal změny v seznamu povinné četby a zákaz nočního vycházení nezletilých bez doprovodu rodičů. Dnes už odepsaný politický outsider stačil realizovat jen první z uvedených bodů.

Vestička, nebo uniforma?
„Nová vláda, která vzejde z předčasných voleb, uniformy pro tento školní rok určitě nezruší. A později se uvidí,“ odhaduje Gabriela Kłoseková, ředitelka základní školy v obci Łaziska v Horním Slezsku. V uniformách je podle ní utopeno již příliš peněz. Z kapes rodičů i státu. Státní příspěvek na uniformu činí v přepočtu asi 350 korun, některé školy se ale rozhodly pro dvojnásobně dražší stejnokroje. 

Je pondělí 10. září, ve škole v Łaziskách se děti oblékly do uniforem poprvé až tento den. Krejčí měl totiž zpoždění. Slovní spojení „školní uniforma“ tady ale zní nepatřičně: uniformu tvoří jen vesta spíchnutá ve sportovním duchu. „Nemáme žádné nároky na košile a trička pod vestu, ani na podobu sukní a kalhot. Záleží na dětech, co si vezmou,“ vysvětluje ředitelka školy. Dětem zůstaly džíny a pod vestou i oblíbená trička s potisky. Rodiče na uniformách dokonce vydělali, cena vesty je totiž nižší, než činí státní příspěvek. Škola naplnila přísloví o vlkovi, který se nažral, a koze, která zůstala celá. Přesto ředitelka stejnokroj obhajuje: „Sociální rozdíly mezi dětmi se určitě obrousí.“ V jedné ze tříd představuje žáka, který každé prázdniny tráví s rodiči v Egyptě či jiné exotické zemi. Jenže jiné děti ještě nikdy neviděly ani šedesát kilometrů vzdálený Krakov.

Pokračování reportáže si můžete přečíst v novém vydání časopisu Týden.

Foto: Robert Sedmík 

Čtěte dále

další zprávy