Zasáhne nás to všechny

Rozhovor s fyzikem a meteorologem Petrem Pišoftem

„Tvrdit uprostřed letošní teplé zimy, že je to projev klimatických změn? To bychom přeháněli,“ říká sedmadvacetiletý odborný asistent z pražské Matematickofyzikální fakulty. O globálním oteplování však nepochybuje.

Jak hodnotíte stav současné debaty o klimatických změnách?

Ve světě už se delší dobu nediskutuje o reálnosti té hrozby, jako spíše o tom, jak na ni reagovat. Převládá shoda: ano, klima se sice mění neustále, ale nynější změny jsou rychlejší, větší a rozsáhlejší než pozorovaná variabilita za mnoho tisíc let. Poněkud citlivější otázka, do jaké míry za to může člověk, zůstává trošku mimo, protože je kolem ní přece jen mnoho emocí.

Jak v této souvislosti vidíte českou scénu?

U nás zůstává na obou stranách hodně manipulace. Zarytí ekologové i liberální dogmatici vytrhávají data z kontextu, chytají se drobností a dělají z nich dalekosáhlé závěry. Nicméně se domnívám, že ti druzí jsou přece jen o něco demagogičtější a hlavně vulgárnější. Už podle slov, kterými stírají oponenty: šamani, zelení marxisté, ekofašisté, nové náboženství, bláboly...

Nečekaný světový ohlas získal americký film Nepříjemná pravda, klimatická one-man show někdejšího viceprezidenta Ala Gorea. Co na něj jako vědec říkáte?

Některé scény jsou dost nekorektní a citově vyděračské: například kreslený film s chudákem ledním medvědem plavajícím v oceánu a zoufale hledajícím ledovou kru, komentář k záběrům zničených domů po hurikánu Katrina. Jinak ale Gore správně poukazuje na faktický stav klimatického systému a na změny, které nyní prodělává. Stejně jako na možnou spojitost s působením člověka. Vychází zkrátka z vědeckých závěrů, které nijak zvlášť nepřekrucuje.

Jaký je váš osobní postoj ke klimatickým změnám?

Ta změna nás zasáhne všechny, a pokud se na ni nepřipravíme, nečeká nás zrovna pěkná budoucnost. Nemám tím na mysli jednotlivé přírodní katastrofy, ale změnu zažitých zvyklostí. Může dojít například k celkové proměně rozložení typů zemědělské výroby, což pochopitelně může mít nedozírné sociální a ekonomické následky. Francie jako vinařská velmoc či Dánsko jako mlékárenský ráj - to vše se může za pár desítek let změnit.

K TÉMATU:

Bláznivá zima a možná něco navíc

Čtěte dále

další zprávy