Wehrmacht a scientologie

Koho smí ve filmu hrát Tom Cruise a koho už ne? Spor, který vznikl v Německu v souvislosti s hercovým obsazením do role plukovníka Klause Schenka von Stauffenberga, může působit jako výstřední aféra určená k rozptýlení publika. Je to ale také další epizoda střetu, v němž jde docela o hodně. Podle jedné strany o svobodu vyznání, podle druhé o zastavení totalitární organizace, která se nezastaví před ničím. A také o hollywoodské hvězdy a jejich „exkluzivní“ spiritualitu. Co chtít víc?

Příjezd herce Toma Cruise je ve většině zemí důvodem k obecnému nadšení a zvýšenému mediálnímu třeštění (loňský 6. říjen byl například v Japonsku vyhlášen „Dnem Toma Cruise“). Hercův pracovní pobyt v Berlíně se ale stal důvodem pro třeštění zcela nenadšené. Němečtí politici všech stran a vůbec veřejní činitelé se předháněli v síle výrazů, jimiž by vyjádřili svoje zhnusení nad tím, že roli jednoho z mála Němců, kteří se postavili proti Hitlerovi, a to vůdce neúspěšného spiknutí z července 1944 plukovníka Clause Schenka von Stauffenberga, má ve filmu Valkyrie ztvárnit zrovna Cruise. Představitel německých evangelíků Thomas Gadow nedávno herce srovnal s Josephem Goebbelsem, Valkyrie podle něho poslouží sektě scientologů podobně, jako Olympia Leni Riefenstahlové pomohla Hitlerovi. Silná slova. Je za nimi také dlouholetá averze; současná aféra není prvním střetem mezi Cruisem a německým státem.
 
Ztržený měřič pobouřenosti
Před necelými jedenácti lety se v denících New York Times a International Herald Tribune objevil inzerát s textem otevřeného dopisu, který několik hollywood-ských osobností adresovalo tehdejšímu německému kancléři Helmutu Kohlovi. Psaly mu v něm, že v jeho zemi nastupuje totalita, která se v některých důležitých ohledech shoduje s tou nacistickou. „V Německu ve 30. letech udělal Hitler z náboženské nesnášenlivosti oficiální politiku. Židé byli nejprve vytlačováni na okraj společnosti, měli zakázáno pracovat na určitých postech, byli ponižováni a později vystaveni nevýslovným hrůzám. (...) Ve třicátých letech to byli židé, dnes to jsou scientologové.“ Obětí té údajné perzekuce až nacistických rozměrů se v dopise zastávali mimo jiné herec Dustin Hoffman, režisér Oliver Stone, televizní moderátor Larry King, spisovatelé Mario Puzo a Gore Vidal a desítky dalších. Žádné lehké váhy, navíc mezi nimi nebyli členové scientologické církve, což jejich odsudku dodávalo váhu jisté nezávislosti. Církev už předtím v amerických denících publikovala inzeráty, v nichž protesty proti politice spolkové vlády graficky zvýrazňovaly symboly nacistické třetí říše. Reakce v Německu by ztrhly měřič pobouřenosti, kdyby nějaký existoval.

Ústředí scientologů tak reagovalo na kampaň, kterou v Německu proti církvi vedla oficiální místa na spolkové i zemské úrovni. Bavorsko zavedlo pro scientology zvláštní pravidla, pokud se ucházeli o práci ve státní službě. Berlínský senát nařídil, aby firmy ucházející o veřejné zakázky dodaly písemné prohlášení, že nemají spojení se scientologickou církví a jejím učením. Jazzman Chick Corea, prominentní scientolog, měl problémy s hraním v Německu – úřady se domnívaly, že využívá koncerty k šíření scientologické nauky. Spolkový ministr práce Norbert Blüm zakázal scientologům provozovat soukromé poradny pro nezaměstnané, v článcích pro média sektu označil za „zločineckou organizaci“, která chce „infiltrovat německou ekonomiku“. O škodlivém vlivu scientologie, údajných nezákonných praktikách církve a jejích temných záměrech vyšla v Německu řada knih, jimž se dostalo široké publicity. Spolková vláda se rozhodla koordinovat sledování scientologů na centrální úrovni a zapojit do něj tajnou službu. Některá z opatření zaměřených proti scientologů později soud zrušil.

V kampani proti údajné perzekuci scientologů se už tehdy angažoval bezkonkurenčně nejznámější člen církve – Tom Cruise. Akci s otevřeným dopisem Helmutu Kohlovi organizoval jeho právník Betram Fields. Dopis měl mimo jiné reagovat na výzvy k bojkotu prvního filmu ze série Mission: Impossible s Cruisem v hlavní roli, s nímž přišli mladí křesťanští demokraté. Poprask, který se nyní v Německu strhl poté, co Cruise dorazil do německého hlavního města, aby si zahrál německého národního hrdinu (navíc ve filmu, jehož je koproducentem), tedy mohl sotva někoho překvapit. Po více než deseti letech se toho moc nezměnilo. Změnil se však Tom Cruise.

Výzvy k bojkotu jeho filmů v roce 1996 vyprovokovala hercova vcelku nevinná věta v rozhovoru pro média, v níž svůj příklon ke scientologii označil za „osobní věc“. V současnosti je jeho víra věcí velice veřejnou a herec se stará, aby to tak zůstalo. Velmi ochotně mluví o tom, jaký přínos pro něho příslušnost k sektě znamená. Širokou a pro Cruise nepříliš příznivou publicitu získal jeho výpad proti psychiatrii vůbec a psychofarmakům zvlášť v televizní talk-show (scientologové proti psychiatrii bojují už desetiletí). Při natáčení adaptace Války světů H. G. Wellse herec zařídil, aby přímo na place byl scientologický informační stan (režisér Steven Spielberg tuhle iniciativu ve společném rozhovoru, který s Cruisem dali Spiegelu, ocenil a přirovnal k vlastním aktivitám ve prospěch obětí holocaustu). Všemožné – a často dost divoké – spekulace následovaly po jeho oznámení, že si bude brát herečku Katie Holmesovou. Vzhledem k tomu, že při té příležitosti začal v přímém přenosu prominentní talk-show Oprah Winfreyové vskutku spektakulárně blbnout, se tomu asi není moc co divit.

Celý článek si můžete přečíst v novém vydání časopisu Týden.
  
Foto: PROFIMEDIA

Čtěte dále

další zprávy