Vyhoďme ho z kola ven

Vypadá to, že Jiřího Čunka srazil problém s pobíráním sociálních dávek, na které měl přitom nárok. Ve skutečnosti ho zničilo soukolí, na něž byl moc malým hráčem. Řada politických šíbrů totiž ustála větší průšvihy a podezření. Provinční starosta mezi ně nezapadl a uškodil sobě i své straně – špatnou komunikací, vykrucováním se, nevěrohodností.

Černínský salonek v Kolowratském paláci se minulou středu navečer zaplnil do poslední židle. Předseda KDU-ČSL tam svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na níž chtěl reagovat na spekulace kolem svých rodinných financí, které odstartovala pondělní reportáž České televize. Jiří Čunek oznámil, že celá kauza je vykonstruovanou kampaní a že nic špatného neudělal. Pak dostali novináři pár minut na dotazy. Kdosi se lidoveckého šéfa zeptal, co je pravdy na tom, že ho straničtí senátoři vyzvali, aby odstoupil. „Není to pravda,“ štěkl sebevědomě Čunek do mikrofonu. Jenže v tu chvíli vědomě lhal.

Deset senátorů KDU-ČSL (Čunek je jedenáctý) totiž už odpoledne vyzvalo vicepremiéra, aby na ostře sledovaném mítinku buď jasně vysvětlil, kde vzal v devadesátých letech 3,5 milionu korun a jak to bylo se sociálními dávkami, anebo aby odstoupil nejen z vlády, ale také z vedení partaje. „Čunek na tiskovce moc dobře věděl, že požadavek na jeho rezignaci leží na stole,“ mračil se den nato šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek. Právě jeho Čunek opakovaně vinil z toho, že tahá za mediálně-politické nitky a podráží mu nohy. Ostatně mají spolu nevyřízené účty: Jílek jakožto jesenický senátor nemůže Čunkovi přijít na jméno kvůli tomu, že do jeho kraje vystěhoval část nepohodlných vsetínských Romů. Čunkovi zase vadí, že Jílek proti němu kandidoval na posledním sjezdu a že ve straně patří do křídla kolem bývalého předsedy Miroslava Kalouska.

Historka se zapřením výzvy k rezignaci otevírá důležitou otázku: lze ještě vůbec Jiřímu Čunkovi věřit cokoli, co říká? Moc důvodů k tomu, aby se dalo odpovědět ano, zatím ministr pro místní rozvoj nepředložil. Často měnil svá tvrzení, nedokázal ze sebe smýt nálepku rasisty, svou minulost nechával až příliš zastřenou.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu Týden.

Foto: Jan Schejbal

Čtěte dále

další zprávy