Podzimní volby do třetiny Senátu mají v aktuální politické situaci pro pravici dvojí význam. Pokud alespoň obhájí dnešní pozice, může zcela paralyzovat levici a navíc už nyní zajistit Václavu Klausovi prodloužení pobytu na Pražském hradě.
Před dvěma lety ODS drtivě zvítězila v senátních volbách a obsadila v komoře téměř polovinu křesel. Vybojovala si tak dvojí naději: že alespoň trochu zbrzdí válcování rudého bloku ČSSD a KSČM ve sněmovně a také že je slušně rozehrána partie o příštího prezidenta.
Po dvou letech je situace pro pravici ještě mnohem příznivější. Pokud jde o válcování levicí, tak tomu je již konec. Při 111 mandátech ČSSD a KSČM v minulém volebním období mohl Senát pouze zlobit, tedy vracet zákony, které levicová většina ve sněmovně obvykle schválila napodruhé. Po patovém výsledku voleb 100 : 100 je ale všechno jinak. Pokud pravice udrží v Senátu své pozice, pak levici zcela paralyzuje - ať už bude vládnout kdokoli. Když totiž pravicový Senát nyní vrátí sněmovně nějaký zákon, nenajde levice ve sněmovně 101 hlasů, jimiž by senátní veto zlomila. Nepřeběhne-li k levici některý poslanec, znamenalo by to minimálně na čas konec socialistických zákonů v Česku.
Podobně optimistický výhled má pravice při volbě prezidenta na jaře 2008. Už dnes disponují ODS s KDU-ČSL v Senátu 50 hlasy. Připočtemeli k nim 94 jejich hlasů ve sněmovně, pak i jen tyto dvě strany mohou zajistit nové zvolení Václava Klause. V obou komorách totiž dají dohromady 144 hlasů, přičemž ústava ve třetím kole volby, kde se hlasy poslanců a senátorů sčítají, požaduje ke zvolení 141 hlasů.
Optimismus pravice však mírní ne zrovna ideální rozdání volebních karet. ODS obhajuje v Senátu 10 křesel a lidovci sedm, zato třeba socialisté jen jedno a komunisté žádné. Pokud by se levici podařilo pozice v Senátu významněji posílit, znamenalo by to krach nadějí pravice. O každém zákonu by rozhodoval postoj početné skupiny senátorů nezávislých nebo členů malých stran. A prezident Klaus by se s podporou Senátu asi mohl rozloučit, protože mezi nezávislými senátory tradičně mnoho obdivovatelů nemá.
Pomineme-li však blokové, pravolevé vidění české politiky, může se v senátních volbách hrát také o něco dalšího: o ústavu a nový volební zákon. K zásadní změně volebních pravidel, promítnuté do ústavy, je nutná ústavní, třípětinová většina v obou komorách parlamentu. Ve sněmovně ji ODS a ČSSD dají dohromady snadno, ale v Senátu mají tyto strany jen 44 hlasů ze 49 potřebných. Zatím.
Foto: Lucie Pařízková
K TÉMATU: