Svět je město

Ta chvíle je tady: ve městech začíná žít poprvé v dějinách více lidí než na venkově. Západní metropole se v žebříčku světových velkoměst propadají, zato do afrických a asijských megalopolí denně proudí miliony hledačů štěstí. Netřeba se ale děsit, v Evropě něco podobného proběhlo už dávno.

Beton, vlnitý plech, udusané fotbalové plácky. Špína a smrad z odpadků, výkalů, kouře. Snaha získat za jakoukoli cenu trochu jídla, peněz nebo čehokoli na výměnu. Nemoci, drogy, násilí. To všechno se Evropanovi vybaví, když zaslechne, že další velkoměsto vzdálené tisícovky kilometrů od Bruselu přesáhlo hranici deseti milionů obyvatel.

„Nemůžeme ta města házet do jednoho pytle,“ říká brněnská cestovatelka Milena Holcová, která se snaží při svých expedicích bydlet s místními lidmi pod jednou střechou. „Třeba v Japonsku míří lidé do měst zejména za prací, prestiží, uznáním. Naproti tomu v Africe lidé, kteří přicházejí do měst, očekávají ještě větší nicnedělání a také anonymitu vhodnou k drobným i větším zločinům.“

Už je to 1 : 1

Bez čísel to nepůjde. V průběhu jediného, dvacátého století se počet obyvatel ve městech více než zdesetinásobil - z 220 milionů na 2,8 miliardy. Dnes žije ve městech 3,3 miliardy z celkových 6,6 miliardy „lidstva“ a tím to rozhodně nekončí; nestane-li se něco neočekávaného, v roce 2030 to bude pět miliard. V Africe i Latinské Americe se během současné jedné generace (2000–2030) počet obyvatel měst zdvojnásobí. Anebo jinak: za dvacet let bude osmdesát procent pozemšťanů žít ve městech takzvaného třetího světa.

Jsou to pořádně rychlé změny v kontinentálním rozložení „městské síly“. Ještě v roce 1950 byl největší aglomerací světa dvanáctimilionový New York, následoval osmimilionový Londýn, čtvrté místo patřilo pětimilionové Paříži. V dnešních megaměstech, jako je bangladéšská Dháka, pákistánské Karáčí či nigerijský Lagos, žilo tehdy několik stovek tisíc lidí. Dnes má každé z nich přes deset milionů obyvatel a Londýn se pomalu loučí s první třicítkou...

Má nás živelné bobtnání měst v tak exotických koutech zeměkoule znepokojovat, či dokonce inspirovat k nějaké „akci“? Demografové a sociologové připomínají, že zatím žádná země na světě nedosáhla významnějšího ekonomického růstu bez procesu, jemuž se říká „urbanizace“. „Je známo, že města – zejména v prvních fázích růstu – ztělesňují takřka všechnu bídu světa. Současně však v sobě koncentrují i obdivuhodnou snahu z ní uniknout,“ stojí v letošní populační zprávě OSN.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání časopisu Týden.

Foto: PROFIMEDIA.CZ

Čtěte dále

další zprávy